Jak ukázala rešerše v BP, průběh mladšího dryasu na území Evropy nebyl identický. Fosilní záznamy, ať už biologická nebo geochemická proxy, ukázaly velmi dobrou synchronicitu YD napříč Evropou. a ve většině případů také dvoufázový průběh tého studené periody na konci pleistocenu. Interpretace fosilních záznamů se však rozcházejí v tom jak tyto fáze probíhaly. Většina uvedených výzkumů ze západní Evropy se shodovala v tom, že první polovina Mladšího Dryasu byla chladná a vlhká, kdežto druhá polovina byla teplejší a sušší, ve východní Evropě mělo klima během periody YD podobnýteplotní průběh, ale zcela opačné fáze humidity. Jedním z možných důvodů je NOA, která i dnes ovlivňuje klima západní Evropy, kam přináší srážky z Atlantiku. ČR lezí na pomezí oblastí skontinentálním a oceánským klimatem a dosud se nepodařilo zjistit, jak vývoj klimatu nejen v době YD u nás probíhal. V DP se studentka bude věnovat analýze foslních pakomárů a C:N z Černého jezera, jehož profil zasahuje do období YD. Spolu s dalšími proxy (pylová analýza, XRF). které analyzují kolegové v rámci grantového projektu, provede rekonstrukci paleoenvironmentálních podmínek v regionálním měřítku šumavské oblasti.
- zadáno vedoucím/školitelem