Ústavní zvyklosti v České republice

• Název práce v češtině: Ústavní zvyklosti v České republice
• Název v anglickém jazyce: Constitutional conventions in the Czech Republic
• Klíčová slova: ústavní zvyklosti, Ústava České republiky, prezident České republiky, Vláda České republiky, přímá volba prezidenta, kompetenční spory, Miloš Zeman
• Klíčová slova anglicky: Constitutional conventions, Constitution of the Czech republic, president of the Czech republic, Government of the Czech republic, direct election of the president, conflict over competencies, Miloš Zeman
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.05.2016
• Datum zadání: 24.05.2016
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2017 08:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J3015, Jinonice - místn. č. 3015
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2017
• Oponenti: PhDr. Kamil Švec, Ph.D.

Seznam odborné literatury

BAHÝĽOVÁ, Lenka, Jan FILIP, Pavel MOLEK, Milan PODHRÁZKÝ, Vojtěch ŠIMÍČEK a Ladislav VYHNÁNEK. Ústava České republiky: komentář. Praha: Linde, 2010. ISBN 978-807-2018-147.
GERLOCH, Aleš. Ústavní systém České republiky: základy českého ústavního práva. Vyd. 3., aktual. a dopln. Praha: Prospektrum, spol.s.r.o., 1999. ISBN 80-717-5077-8.
KLÍMA, Karel. Komentář k Ústavě a Listině. 2., rozšířené vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN: 978-80-7380-140-3.
KLÍMA, Karel a Jiří JIRÁSEK (eds.). Pocta Jánu Gronskému. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-094-9.
KYSELA, Jan. Ústava mezi právem a politikou: úvod do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014. Teoretik. ISBN 978-80-7502-022-2.
MARSHALL, Geoffrey. Constitutional conventions: the rules and forms of political accountability. New York: Oxford University Press, 1984. ISBN 01-987-6183-X.
SLÁDEČEK, Vladimír, Vladimír MIKULE a Jindřiška SYLLOVÁ. Ústava České republiky: komentář. Praha: C.H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-869-9.
WEINBERGER, Ota. Norma a instituce: (Úvod do teorie práva). Brno: Masarykova univerzita, 1995. ISBN 80-210-1123-8.
WINTR, Jan. Principy českého ústavního práva. 2. vyd., Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. ISBN 978-807-3804-497.
WINTR, Jan. Česká parlamentní kultura. Praha: Auditorium, 2010. ISBN 978-80

Předběžná náplň práce

Zdůvodnění výběru práce:

Ústavní zvyklosti jsou v řadě zemí důležitým doplňkem samotné Ústavy. I v České republice se vytvořilo několik zvyklostí, které jsou ve většině případů dodržovány. Ačkoliv mohou hrát významnou roli, v českém prostředí chybí literatura, která by se zabývala ústavními zvyklostmi v České republice jako celkem a nabízela přehled těch nejpodstatnějších z nich včetně jejich popisu a dopadu na politický systém země.

Předpokládaný cíl:

Cílem diplomové práce je zmapovat ústavní zvyklosti v českém politickém prostředí. Práce si rovněž klade za cíl rozlišit, co je ústavní zvyklost a co není a jaký mají vliv a sílu v České republice. Výsledkem by měl být popis vybraných míst v ústavě, kde se při její interpretaci užívá ústavních zvyklostí. A to včetně popisu, jak se tyto ústavní zvyklosti utvářely, jak se měnily, příp. jak byly porušovány. Jedním z dalších cílů práce by mělo být zjištění, kdy a kde se v České republice porušovaly ústavní zvyklosti a kdy se jednalo v rozporu s Ústavou České republiky.

Metodologie práce:

Práce bude teoreticky popisovat, co jsou to ústavní zvyklosti, a na příkladech z ostatních zemí bude popisovat, jakou mohou mít sílu v ústavním systému. Hlavní částí práce však bude analýza českých ústavních zvyklostí. Jelikož neexistuje žádný seznam ústavních zvyklostí, budou vybrána ta místa v Ústavě, kde dle autora mají nebo by mohly mít ústavní zvyklosti nejvýznamnější vliv.

Základní charakteristika tématu:

Od vzniku samostatné České republiky vzniklo již několik ústavních zvyklostí, kterou jsou dodržovány a mají v českém ústavním rámci tradici. Jednou z nich je například to, že nově jmenovaná vláda předstupuje před Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky s programovým nebo vládním prohlášením, přestože ji to Ústava ani žádný zákon nenařizuje. Další je například zvyklost, že prezident republiky jmenuje předsedou vlády představitele nejsilnější strany v poslanecké sněmovně, která může sestavit vládu. Přestože se o ústavní zvyklosti v případu jmenování guvernéra České národní banky opíral i Ústavní soud České republiky, dochází k porušování některých zvyklostí nebo zpochybňováním, zdali některé zvyklosti skutečně jsou ústavními zvyklostmi.

Předpokládaná struktura:

V teoretické části se práce bude zabývat vysvětlením, co jsou ústavní zvyklosti a bude se vypořádávat s pojmoslovím s nimi spojenými, tedy jak se např. odlišují od ústavních obyčejů nebo konvencí. Pro pochopení, jaký můžou mít vliv na ústavní systém, bude věnována kapitola stručně také ústavních zvyklostem v jiných zemích světa.

V analytické části se pak bude práce zabývat jednotlivými ústavními zvyklostmi v České republice (např. vláda předkládá programové prohlášení, když předstupuje před PSP ČR, prezident jmenuje předsedou vlády představitele nejsilnější politické strany, která má reálnou šanci sestavit vládu atd.), bude popisovat ústavní rámec, o který se opírají, a různé interpretace článků Ústavy, které se toho týkají. Dále se bude snažit popsat vznik, vývoj, příp. i porušování těchto ústavních zvyklostí. Analytická část bude obsahovat i zamyšlení, kdy dochází k porušování ústavních zvyklostí a kdy jde o jednání v rozporu s Ústavou.