Mexická drogová válka: Období vlády Felipe Calderóna (2006 – 2012)

• Název práce v češtině: Mexická drogová válka: Období vlády Felipe Calderóna (2006 – 2012)
• Název v anglickém jazyce: Mexican Drug War
• Klíčová slova: Mexiko, Mexická drogová válka, drogové kartely, narkotika, drogy, násilí
• Klíčová slova anglicky: Mexico, Mexican drug war, drug trafficking organizations, narcotics, drugs, violence
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Malvína Krausz Hladká, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 11.05.2016
• Datum zadání: 11.05.2016
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2016 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2016
• Oponenti: PhDr. Katarína Svítková, Ph.D.

Seznam odborné literatury

CARPENTER, Ami. Changing Lenses: Conflict Analysis and Mexico’s „Drug War“.

Policy Issues. University of Miami. 2013. DOI: 10.1111/j.1548-2456.2013.00206.x

CHABAT, Jorge. Mexico’s War on Drugs: No Margin for Maneuver. Annals of the

American Academy of Political and Social Science. Vol. 582, Cross-National Drug

Policy. 2002. s.134-148. Dostupný z: http://www.jstor.org/stable/1049739

CQ Researcher. Mexico’s Drug War: Is the violence spilling into the U.S.? CQ Press.

2008. Vol. 18, n. 43, s. 1009-1032. Dostupný z:

http://www.sagepub.com/ritzerintro/study/materials/cqresearcher/77708_7.2cq.pdf

GRAYSON, George W. Mexico: Narco-Violence and a Failed State?. London:

Transaction Publishers, 2011, xiv, 339 s. ISBN 978-1- 4128-1151- 4.

KOZÁK, Kryštof. Permanentní válka: Drogy v zahraniční politice USA vůči Latinské

Americe. Mezinárodní politika. Ústav mezinárodních vztahů, 2011, 2011(1). ISSN

0543-7962. Dostupné z: http://www.iir.cz/article/permanentni-valka- drogy-v-

zahranicni-politice- usa-vuci- latinske-americe

MORRIS, Evelyn. Think Again: Mexican Drug Cartels. Foreign Policy. Nov/Dec2013,

Issue 203, s. 30-33. Dostupný z:

http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3e4393d2-0bc7- 4e66-ad6d-

72e9816392ef%40sessionmgr198&vid=1&hid=110

MORRIS, Stephen. Drug trafficking, corruption, and violence in Mexico: mapping the

linkages. Trends in Organized Crime. 2013. Vol. 16. ISSN 1084-4791. Dostupný z:

http://www.mtsu.edu/politicalscience/faculty/documents/Trends%20in%20Organized%

20Crime.pdf

PATERNOSTRO, Silvana. Mexico as a Narco-democracy. World Policy Journal. 1995.

Vol. 12 Issue 1, s. 41. Dostupný z:

http://www.jstor.org/stable/40209397?seq=1#page_scan_tab_contents

Pew Global Attitude Project. Crime and Drug Cartels Top Concerns in Mexico, Pew

Research Center. 2011. Dostupný z: http://www.pewglobal.org/files/2011/08/Pew-

Global-Attitudes- Mexico-Report- FINAL-August- 31-2011.pdf

SCHAEFER-GEREBEN, Agnes. BAHNEY, Benjamin. RILEY, Jack. Security in

Mexico: Implications for U.S. Policy Options. RAND Corporation. 2009. Dostupný z:

http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/monographs/2009/RAND_MG

876.pdf

Předběžná náplň práce

Úvod a vymezení tématu

Ke konci roku 2006 byl do úřadu mexického prezidenta zvolen Felipe Calderón,

vystřídal tak předchozího šest let úřadujícího prezidenta Vicente Foxe. Felipe Calderón,

celým jménem Felipe de Jesús Calderón Hinojosa, přijal za jeden ze stěžejních bodů

svého prezidentského období vymýtit drogové kartely, operující na území Mexika.

Drogové kartely v Mexiku fungují nejenom jako pašeráci kokainu z Jižní a Střední

Ameriky do USA, ale zároveň jsou zodpovědné za produkci značného množství

marihuany a metamfetaminu, který následně pašují a dále distribuují na území

Spojených států Amerických.

Prezident Calderón se tak rozhodl nasadit tvrdě represivní politiku, která se však

proti dobře vyzbrojeným kartelům ukázala jako rozbuška pro něco, co do takové míry

nebylo očekáváno, na několika místech v Mexiku vstoupily kartely do otevřené války

proti vládním jednotkám a vznikla tak teritoria, na kterých centrální vláda neměla

prakticky žádnou moc.

Ve výsledku tak sice vládní politika znamenala úspěch v podobě zatčení

několika hlavních představitelů nejvýznamnějších kartelů, reálně však jejich moc

neklesla a peklo rozpoutané v zemi si za 6 let vyžádalo podle odhadů až 100 000

lidských životů.

Cíle výzkumného projektu

Cílem této práce bude podrobně zanalyzovat roky 2006 až 2012. Práce si dává

za cíl formou případové studie popsat a kvantitativně zachytit vývoj v mexickém

konfliktu za zmíněných 6 let. Kromě časové linie, kdy budou komparována data za

jednotlivé roky, se práce zaměří také na teritoriální aspekt zkoumaného problému a

bude hodnotit míru intenzity konfliktu v rámci jednotlivých federálních států Mexika.

Jednou z částí práce bude také mapování a charakteristika jednotlivých

narkokartelů, jejich teritoriální a časové zařazení na základě dostupných dat.

Výsledkem by tak měl být přehledný a ucelený obraz období let 2006 až 2012,

které poskytne důležitá data o vývoji a intenzitě konfliktu v Mexiku, ale poskytne také

přehled o zúčastněných zločineckých organizacích.

Současný stav poznání

Vzhledem k faktu, že se jedná závažný problém v zemi, která přímo sousedí se

světovým hegemonem – USA, je pokrytí ze strany amerických autorů značné a

příspěvků je velké množství. Zabývají se jak shromažďováním dat a tvořením statistik,

tak ale i kvalitativnímu hodnocení celkové myšlenky represivní politiky vůči drogám,

nebo zapojení peněz amerických daňových poplatníků do problému jiného státu.

Objevují se i příspěvky zabývající se možnými scénáři vyřešení situace například

legalizací, nebo dekriminalizací určitých typů drog.

Metodologie

Základním a hlavním měřítkem pro intenzitu konfliktu je počet jeho obětí.

K vyhodnocení jednotlivých fází konfliktu bude použito typologie konfliktů COSIMO 1

a databází UCDP (Uppsala Conflict Data Program) 2 , které nabídnou základní přehled o

závažnosti konfliktu za určitý časový rámec, nebo teritoriální jednotku. K těmto datům

budou také přidány statistiky o počtu vražd přisuzovaných boji mezi kartely.

Zdroj dat

Zdrojem dat v tomto případě budou data čerpána z oficiálních statistik

vydávaných Mexickým statistickým úřadem (Instituto Nacional de Estadística y

Geografía) 3 a Sistema Nacional de Seguridad Pública. 4 Sekundárně bude využito studií

z amerických institutů, která většinou používají právě tato data, jedním takovým

institutem je projekt University of San Diego s názvem Justice in Mexico 5 , druhým

zdrojem budou zprávy Congressional Research Service Reports 6 připravované pro

americký kongres. Pro diverzifikaci a lepší ověření zdrojů bude využito instituce OSN

United Nations Office on Drugs and Crime a jejich ročních reportů o počtu vražd ve

světě. 7