 | Ve čtvrtek dne 4. září 2025 v době od 20:00 do 22:00 dojde k odstávce webového prostředí a databáze systému WhoIs. Odstávka systému WhoIs se dotkne též systému IS Studium. Kromě omezení funkcionality související s napojením na WhoIs nebude ve většině případů možné odevzdávání závěrečných prací. Omlouváme se za komplikace a děkujeme všem, kterých se odstávka jakkoliv dotkne, za pochopení. |
Karyotypová diferenciace sekáčů podřádu Cyphophthalmi (Arachnida: Opiliones) na Balkáně
| Název práce v češtině: | Karyotypová diferenciace sekáčů podřádu Cyphophthalmi (Arachnida: Opiliones) na Balkáně |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Karyotype differentiation of suborder Cyphophthalmi on Balkan Peninsula (Arachnida: Opiliones) |
| Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra zoologie (31-170) |
| Vedoucí / školitel: | RNDr. František Šťáhlavský, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem |
| Datum přihlášení: | 08.01.2016 |
| Datum zadání: | 08.01.2016 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.08.2017 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 14.09.2017 |
| Oponenti: | RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D. |
| Předběžná náplň práce |
| Podřád Cyphophthalmi představuje bazální skupinu sekáčů (Opiliones), která se vyznačuje řadou specifických pleziomorfních znaků a specifickým rozšířením díky čemuž hraje důležitou úlohu pro pochopení evoluce nejen sekáčů, ale i celé třídy pavoukovců. Molekulárně fylogenetické analýzy v posledních letech navíc odhalují skrytou druhovou diverzitu této jinak morfologicky velmi uniformní skupiny. Ta je dána pravděpodobně jejich nízkou schopností šíření a dlouhodobou izolací populací. Z tohoto důvodu se projekt soustředí na studium karyotypové variability a základních mechanismů, které k ní vedou. Pro analýzu byla vybrána oblast Balkánského poloostrova, kde se vyskytuje velké množství druhů. Předběžné výsledky navíc ukazují, že zde v rámci této skupiny nejsou karyotypy tak uniformní jak naznačovaly dosavadní publikované údaje. Projekt počítá s popisem karyotypů různých druhů a populací pomocí standardních cytogenetických metod a i s využitím fluorescenční in situ hybridizace (FISH) pro lokalizaci počtu a pozice sond pro 18S rDNA a histon H3. Navíc budou tyto údaje vztaženy do kontextu fylogenetických vztahů této skupiny za využití molekulárně fylogenetické analýzy. Vzájemná kombinace těchto výsledků umožní identifikovat, do jaké míry se karyotypy jednotlivých linií diferencovaly a jak se nízká mobilita druhů projevuje v karyotypové variabilitě. |