Národní soustava povolání - vznik a implementace programu

• Název práce v češtině: Národní soustava povolání - vznik a implementace programu
• Název v anglickém jazyce: National Profession System - Creation and Realization
• Klíčová slova: Národní soustava povolání, jednotka povolání, trh práce, vznik politického nástroje, implementace, Teorie tří proudů, aktéři veřejných politik
• Klíčová slova anglicky: National system of Profession, profession unit, labor market, creation of political instrument, implementation, Multiple Stream Theory, policy makers
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.09.2015
• Datum zadání: 21.09.2015
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2016
• Oponenti: Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

BOGNER, A.; MENZ, W. 2010. In FLICK, Uwe. An introduction to qualitative research. Vyd. 4. London: SAGE. 504 s. ISBN 978-1-84787-323-1.

BRUJIN, H.A. de, HUFFEN H.A.M. The Traditional Approach to Policy Instruments. In PETERS, B.G.; VAN NISPEN F. K. M. (eds.) Public Policy Instruments: Evaluating the Tools of Public Administration. Cheltenham : Elgar, 1998. ISBN 1-85898-744-5.

HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.

HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál, 2006. 583 s. ISBN 80-7367-123-9.

HOWLETT, M.; RAMESH, M. Studying Public Policy : Policy Cycles & Policy Subsystems. Don Mills, Ont. : Oxford University Press, 2009. ISBN 0-19-541794-1.

HILL M., HUPE P. (eds.) Implementing Public Policy: Governance in Theory and in Practice. SAGE Publication: London, 2002. ISBN 0-7619-6629-3.

JELÍNKOVÁ, M. Případová studie. In NEKOLA M., GEISSLER H., MOURALOVÁ M. (eds.) Současné metodologické otázky veřejné politiky. UK v Praze: Nakladatelství Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1865-4.

JELÍNKOVÁ, M. Případová studie. In NEKOLA M., GEISSLER H., MOURALOVÁ M. (eds.) Současné metodologické otázky veřejné politiky. UK v Praze: Nakladatelství Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1865-4.

MEUSER, Michael, NAGEL, Ulrike. 2010. In FLICK, Uwe. An introduction to qualitative research. Vyd. 4. London: SAGE. 504 s. ISBN 978-1-84787-323-1.

NEKOLA, M.; VESELÝ A.; OCHRANA F. Metody a metodologie v analýze a tvorbě veřejných politik. In: Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Vyd. 1. Praha: SLON, 2007. Studijní texty, 40. ISBN 978-80-8642-975-5.

OCHRANA, F. 2009. Metodologie vědy: úvod do problému. Vyd. 1. V Praze: Karolinum. 156 s. ISBN 978-80-246-1609-4.

OCHRANA, F.; PŮČEK, M. 2012. Dosahování úspor a omezování plýtvání ve veřejném sektoru. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 227 s. ISBN 978-80-7357-909-8.

OCHRANA, F.; PŮČEK, M. 2011. Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě: smart administration. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika. 246 s. ISBN 978-807-3576-677.

POLÁŠEK, M.; NOVOTNÝ, V.; PEROTTINO, M. a kol. Mezi masovou a kartelovou stranou: Možnosti teorie pří výkladu vývoje ČSSD a KSČM v letech 2000-2010. SLON: Praha, 2012. ISBN 978-80-7419-094-0.

POTŮČEK, M.; VASS, L.; KOTLAS, P. Veřejná politika jako proces. In POTŮČEK, M. (eds.) Veřejná politika. SLON: Praha, 2010. ISBN 978-80-86429-50-2.

ŠVAŘÍČEK, R.; ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. 377 s. ISBN 978-80-7367-313-0.

WINKLER, J. Implementace: institucionální hledisko analýzy veřejných programů. Brno - Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2932-3.

WINKLER, J. 2007. Teorie rozhodování a dynamika sociální politiky. Brno: Masarykova
univerzita. ISBN 978-80-210-4486-9.

YIN, K.R. Case Study Research: Design and Methods. Thousand Oaks, California: Sage, 2002. ISBN 978-1-4129-6099-1.

ZAHARIADIS, N. 2007. The Multiple Streams Framework: Structure, Limitations,
Prospects. In Sabatier, P. A. (ed.). Theories of the Policy Process. Boulder
(Col.): Westview Press. ISBN 978-80-7658-352-4.

ZAHARIADIS, N. 2003. Ambiguity and Choice in Public Policy: Political Decision
Making in Modern Democracies. Wasshington (D.C.): Georgetown University
Press. ISBN 978-80-7325-281-6.

Předběžná náplň práce

Teze diplomové práce:
1 Vymezení výzkumného problému
V dnešní moderní době mají lidé, a to především ti mladší, problém s uplatněním na trhu práce. V případě hospodářské krize jsou to právě mladí lidé, kteří ztrácí svou pracovní pozici jako první a na trh práce se znovu začleňují jako poslední. Může za to jejich nedostatečná praxe a zkušenost z předchozích zaměstnání. Dlouhá doba v nezaměstnanosti či pracovních neúspěchů může člověku způsobit nejen finanční problémy, ale také dlouhodobé následky v podobě celkové pasivity a negativity, která může jedince provázet celý život [Vojtěch, Paterová 2015].
Základním předpokladem pro pomoc uchazečům na trhu práce je definování a rozčlenění jednotlivých povolání a kompetencí, které se k nim vztahují. O takovýto registr všech povolání se snaží Národní soustava kvalifikací (dále NSK). NSK: „je státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic [NSK: online].“ NSK tak chce umožnit nejen identifikaci a třídění jednotlivých povolání, respektive kvalifikací, ale také jejich uznávání a certifikaci. NSK se snaží se o provázání dosavadních kvalifikačních systémů, jejich zastřešení a zprůhlednění a tvoří tím systémový rámec pro počáteční i další vzdělávání. Ke každému povolání NSK stanovuje kvalifikační a hodnotící standard, ve kterých vymezuje nejen odborné způsobilosti předpokládané pro vykonávání dané profese, ale také kritéria a způsoby hodnocení, tedy jaké zkoušky je nutné vykonat, kolik zkoušejících je potřeba k výkonu zkoušky a další.
2 Cíle diplomové práce
Jako hlavní cíl své diplomové práce bych označil evaluaci NSK. Abych tohoto cíle dosáhl, musím splnit následující podcíle:
1. popsat jak NSK vypadá,
2. zjistit, jaké cíle měl tento nástroj plnit, když byl zaváděn
3. popsat, jak je NSK užíván
4. zjistit, co si o něm myslí cílová skupina,
5. zjistit, zda byly některé z jeho cílů naplněny,
6. popsat, jaké mají hodnotící a kvalifikační standardy dopad pro společnost,
7. zjistit, zda došlo v nějaké oblasti ke zlepšení.
3 Výzkumné otázky
Práce bude popisovat, zda je soustava národní kvalifikace vhodným nástrojem pro řešení situace na trhu práce. Tento nástroj převážně definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na jejich způsob získání. Popisuje, co je potřeba k výkonu konkrétního povolání, co je takzvaná dílčí povinnost. Práce popíše důvod, proč právě tento nástroj byl nebo nebyl vhodný pro řešení vzniklé situace. Mezi základní výzkumné otázky bych zařadil:
• Jak vypadá struktura NSK?
• Jaké cíle měla národní soustava kvalifikací?
• Čeho se pomocí nich mělo dosáhnout?
• Jak byl NSK užíván?
• Jak na tento nástroj nahlíží cílová skupina?
• Zda některé z cílů byly naplněny?
• Jaké dopady mělo naplnění cílů národní kvalifikace?
• Jaký dopad mají hodnotící a kvalifikační standardy pro společnost?
• Došlo k nějakému zlepšení pomocí NSK?
4 Teoretická východiska
Hlavním teoretických východiskem mojí diplomové práce bude pojem implementace veřejné politiky. Jako jeho český ekvivalent je asi nejčastěji udáváno slovo uskutečňování. Pokud máme na mysli implementaci konkrétní politiky, myslíme proces naplňování cílů a vše co s touto realizací souvisí, tedy už samotné vybírání nástrojů pro uskutečnění dané politiky [Potůček a kol. 2010]. Pojem implementace můžeme chápat dvěma způsoby:
• Situace, kdy implementaci považujeme za stav uskutečnění, je tehdy, když veřejný program realizujeme pomocí nějaké posloupnosti jednotlivých činností. Tvůrci programů mají největší vliv na cíle, ten v průběhu implementování slábne.
• Implementace jako proces realizace je výsledkem nějakého jednání mezi aktéry celého veřejně politického procesu. Na tom jaké povahy je vztah mezi aktéry, závisí výsledky celého programu [Winkler 2000].
Dalším teoretickým východiskem je evaluace. Přesněji vztah mezi evaluací a implementací. Evaluaci můžeme z časového hlediska rozdělit na tři typy podle toho, ve které fázi politického cyklu probíhá. Rozlišujeme ex ante, on-going neboli (mid-term) a ex-post evaluaci. Ex ante je typ evaluace, který probíhá před implementací konkrétní politiky a pomáhá rozhodovat o tom, zda je vhodné konkrétní politiku vůbec realizovat. On-going se provádí v průběhu zavádění politiky a pomocí ní získáváme informace, které mohou být užitečné pro vylepšení právě probíhající implementace. Můžou nám také pomoci zjistit, zda je vhodné v zavádění pokračovat. Posledním typem je ex-post evaluace, kterou uskutečňujeme na závěr politiky. Zhodnocujeme pomocí ní výsledky a poskytuje informace užitečné do budoucna. Pro mě je důležitý nejběžnější typ evaluace -ex post - zaměřené na výsledky, výnosy a důsledky implementace programu [Veselý, Nekola 2007].

Zdroj: nelsnick.com
V evaluaci měříme několik atributů jako je například relevance cílů vzhledem k problému, efektivita, účinnost, užitečnost, udržitelnost, proveditelnost nebo koherence. Podle vztahu, kterého chceme pomocí evaluace dosáhnout, rozlišujeme dva typy:
• formativní – slouží ke zlepšení objektu evaluace pomoci zkoumáni fungování politiky nebo programu, kvality implementace a organizačního kontextu;
• souhrnná – slouží k celkovému posouzeni efektů politiky nebo programu.
Oba dva typy výše zmíněných evaluací je možné ještě dále dělit. Formativní analýzu rozdělujeme na analýzu potřeb, analýzu proveditelnosti evaluace, evaluace implementace a evaluaci procesu. Souhrnnou evaluaci členíme na evaluaci výsledku, evaluaci účinku ekonomickou evaluaci a meta-analýzu [Veselý, Nekola 2007].
S tímto vztahem souvisí pojem implementační deficit neboli selhání, které bych označil jako další teoretické východisko. Za implementační deficit můžeme považovat rozdíl mezi zamýšleným cílem a účelem veřejné politiky a konečným stavem. Můžeme tedy dosáhnout zcela jiných výsledků, než očekáváme na začátku. Za implementační deficit můžeme považovat i situaci, kdy sice došlo k naplnění tíženého cíle, ale za cenu překročení přidělených kapacit. K implementačním deficitům může docházet například z důvodu nejasně vyjádřených a špatně formulovaných cílů, selháním realizačních stimulů nebo protiřečící si instrukcí [Potůček a kol. 2010].
5 Výzkumný plán
Můj výzkum by měl probíhat formou case study zaměřenou na mladé lidi na trhu práce s ohledem na využívání NSK a měl by kombinovat kvantitativní a kvalitativní výzkum. Pěvně doufám v získání dat z Fondu dalšího vzdělávání, který prováděl evaluaci Národní soustavy povolání a provázání tohoto modulu právě s NSK. Nejprve budu z poskytnutých materiálů či rozhovorů se zaměstnanci Fondu dalšího vzdělávání zjišťovat, jaké cíle mělo vytvoření NSK, jaký byl plán těchto cílů dosáhnout, jaká byla diskuze nad možnostmi řešení tohoto problému a proč se nakonec zvolil určitý postup implementace. Důležitá je tedy nejen identifikace cílů z originálních dokumentů, ale také analýza reálné implementace a hledání rozdílů mezi plánem a implementací. Kromě využití těchto kvantitativních dat bych rád provedl několik rozhovorů s mladými lidmi, jež se zúčastnili projektů Ústavu národního vzdělávání na podporu NSK na základě pilotních ověřování standardů. Účastníci jednotlivých modulů byli nejprve diagnostikováni na základě svých kompetencí při vstupu do programu, poté rozděleni do výukových programů. Z rozhovorů by mělo vyplynout, jak proces získání kvalifikací probíhal a zdali účastníkům získané certifikáty pomohli v uplatnění na trhu práce v daném oboru.