Psychologické a sociální aspekty radikalizace džihádistických zahraničních bojovníků v Sýrii

• Název práce v češtině: Psychologické a sociální aspekty radikalizace džihádistických zahraničních bojovníků v Sýrii
• Název v anglickém jazyce: Psychological and social aspects of radicalization in case of Syria's jihadist foreign fighters
• Klíčová slova: džihádističtí zahraniční bojovníci, psychosociální motivace, radikalizace, Sýrie, hledání smyslu, krize identity, ideologie
• Klíčová slova anglicky: Jihadist foreign fighters, psychosocial motivations, radicalization, Syria, search for meaning, identity crises, ideology
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Oldřich Bureš, Ph.D., M.A.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.06.2015
• Datum zadání: 07.09.2015
• Datum a čas obhajoby: 26.06.2017 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J3093, Jinonice - místn. č. 3093
• Datum odevzdání elektronické podoby: 19.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 26.06.2017
• Oponenti: Mgr. Hana Oberpfalzerová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Úvod

Proces radikalizace byl zkoumán z pohledu psychologického v kontextu starého terorismu stejně jako globálního jihadismu. Určitým konsenzem se zdá být předpoklad, že radikalizace je dlouhodobý proces, kde je třeba vzít v úvahu jak psychiku daného jedince, tak jeho inter-personální interakce a celkový kontext. Zkoumány byli též různé socio-ekonomické a ideologické proměnné. Výsledky jakýchkoliv pokusů o zobecnění toho, jak se z člověka stává násilný radikál, potažmo terorista, však vedou spíše k více otázkám než-li odpovědím. Snahy o vytvoření určitého osobnostního profilu teroristy např. zcela selhali.
Záměrem této práce je určit hlavní motivy, vedoucí k rozhodnutí zahraničních bojovníků připojit se k Islámskému státu. Půjde mi tedy o určitou revizi již existujících teorií radikalizace, které se pokusím aplikovat na Islámský stát (ISIS), vyhlášený na dobitých území Sýrie a Iráku 29. června 2014. Jedná se o nový fenomén, či o určitou modifikaci radikalizačních mechanismů popsaných již u globálního jihadismu, obohacenou o vlastní stát? Vzhledem k tomu, že laická obec i akademici jsou zaskočeni úspěšností náboru zahraničních bojovníků k ISIS, domnívám se že tato otázka je velmi aktuální. Fenomén zahraničních bojovníků není ničím novým, přesto zůstávají výzkumy na toto téma nedostatečné, a konsenzuální definice zahraničního bojovníka (podobně jako u teroristy) chybí.
Vzhledem k tomu, že zahraniční bojovníci ISIS pocházejí z velmi pestrých socio-ekonomických poměrů a z mnoha rozdílných zemí (demokratických i autoritářských), jakékoliv politické, ekonomické a sociální motivace se jen velmi těžko zobecňují. Domnívám se však, že určité psychologické motivační styčné body uchopitelné jsou. Z mnoha dostupných rozhovorů s bojovníky ISIS (ať už dezertérů či dosud aktivních bojovníků), z materiálů oficiální propagandy ISIS i z odborných článků a prozatimních studií totiž vyplývá, že lidí odcházejí bojovat za ISIS z mnoha různých důvodů, rozhodně nikoliv pouze pro náboženský/ideologický zápal. Zatímco pro místní obyvatele hrají roli v připojení se k ISIS často peníze nebo pocit ohrožení (např. ze strany oficiálního režimu Bashara Assada), zahraniční bojovníci se často přidávají z touhy po dobrodružství a slávě, pocitu ukřivdění páchaného na všeobecné muslimské obci (zejména ze strany Západu) a často se jedná o nedávné konvertity (nikoliv o dlouhodobě věřící). Vize Islámského státu jakožto útočiště, kde lze dojít k bohatství, uzavřít sňatek či přijít k otrokyním a potažmo i spáse je taktéž pro mnoho zahraničních bojovníků velmi lákavá. V tomto kontextu je zajímavou otázkou, jak je možné, že propaganda ISIS je tak úspěšná ve svých náborových snahách, když obrazy ráje na zemi v Chalífátu kombinuje s videi plnými násilí a poprav? Určité odpovědi na tyto otázky by mohli poskytnout psychologické teorie, které jsem pro tuto práci vybral v rámci relevance k tématu.
Cíl práce:
Cílem této práce je zjistit, zda-li existují nějaké obecněji definovatelné motivace, které vedou lidi k rozhodnutí připojit se k Islámskému státu. Případně též také, zda-li se jedná o specifický typ radikalizace, či modifikaci již v literatuře dříve popsaných. Jako kritérium pro zařazení do této práce považuji rozhodnutí odejít bojovat za Islámský stát do Sýrie či Iráku, ať už se následný přesun na místo vydaří či nikoliv. Zahraniční bojovník také nutně nemusí vykonat žádný násilný akt.
Metodologie a operacionalizace:
Dostupná data o Islámském státu budu porovnávat s vybranými radikalizačními teoriemi a modely, které jsou relevantní k výše zmíněnému zúžení práce. Jednotlivé radikalizační modely jsou uvedeny a podrobněji rozebrány dále v textu. Výzkum motivace je velmi složitý už jen z toho důvodu, že výpovědi lidí sebraných např. dotazníkovou metodou nelze brát jako čistá fakta, protože lidská mysl není nutně nejspolehlivějším zdrojem. V rámci psychologické motivace se tak zaměřím pouze na vědomé důvody, které vedou k rozhodnutí připojit se k ISIS. Data o Islámském státu budu čerpat jak z médií, tak z doposud vzniklých studií a oficiálních materiálů propagandy Islámského státu, tedy z otevřených zdrojů. Jelikož v případě náboru zahraničních bojovníků pro Islámský stát hrají zásadní roli též sociální sítě, zaměřím se i na ně. V rámci sběru dat o islámském státu se zaměřím na první rok jeho existence.
Kritika zdrojů:
Velkým problémem zdrojů pro tuto práci je aktuálnost daného tématu, a to i přes to, že příčiny vzniku Islámského státu sahají daleko do minulosti ještě před oficiálním vyhlášením Chalífátu v roce 2014. Velká část zdrojů vážícím se k Islámskému státu pochází z internetu, kde je k nalezení velké množství investigativní žurnalistiky a rozhovorů, stejně jako z databází, zpráv humanitárních a nestátních organizací mapující daný konflikt a z oficiálních, propagačních materiálů samotného Islámského státu. V rámci teoretických zdrojů budu vycházet z několika radikalizačních modelů, jejichž relevanci budu dále porovnávat s daty o Islámském státu. Do této doby též vzniklo i několik knih o Islámském státu (např. ISIS: State of Terror), na téma radikalizace zahraničních bojovníků však nijak zajímavé či nové světlo nevrhají.
Dalším mohutným zdrojem jsou jednotlivé psychologické výzkumné studie, dostupné přes portály jako EBSCO, Jstore, PsycINFO atd., které opět poslouží jako poklady pro teoretickou část práce. Mezi výzkumy z kterých budu vycházet patří např. studie Kepela, Khosrokhavara a Roy, Slootmana a Tillieho, Wiktorowicze, Sagemana, Atrana, Nessera, Nilsona, Kruglanskiho, Hegghammera, Kelly-Moore či Silke.

Seznam odborné literatury

• BAR-TAL, Daniel (2007): Sociopsychological foundations of intractable conflicts. In: American Behavioral Scientist, vol. 50 no. 11, pp. 1430-1453. 23 pp.

• BROWN, E. Katherine & SAEED, Tania (2015): Radicalization and counter-radicalization at British universities: Muslim encounters and alternatives, Ethnic and Racial Studies, 38:11, 1952-1968, DOI: 10.1080/01419870.2014.911343

• DALGAARD-NIELSEN, Anja (2010):“Violent Radicalization in Europe: What We Know and What We Do Not Know.“ In Studies in Conflict & Terrorism, Vol. 33 Issue 9, str. 803
• HORGAN, John: Psychology of terrorism. Routledge 2005.

• HEWITT, Christopher & KELLEY-MOORE, Jessica (2009): Foreign Fighters in Iraq: A Cross-National Analysis of Jihadism, Terrorism and Political Violence, 21:2, 211-220, DOI: 10.1080/09546550802544839

• HEGGHAMMER, Thomas (2010): The Rise of Muslim Foreign Fighters, Islam and the Globalization of Jihad. International Security, Vol. 35, No. 3, pp. 53–94

• HEGGHAMMER, Thomas (2013): Should I Stay or Should I Go? Explaining Variation in Western Jihadists’ Choice between Domestic and Foreign Fighting. Norwegian Defence Research Establishment (FFI), American Political Science Review Vol. 107, No. 1.
doi:10.1017/S0003055412000615

• KRUGLANSKI, W. Arie, GELFAND, J. Michele, BÉLANGER, J. Jocelyn, SHEVELAND, Anna, HETIARACHCHI, Malkanthi, GUNARATNA, Rohan (2014): The Psychology of Radicalization and Deradicalization: How Significance Quest Impacts Violent Extremism, Advances in Political Psychology, Vol. 35, Suppl. 1, doi: 10.1111/pops.12163

• MENDELSOHN, Barak (2011): Foreign Fighters—Recent Trends. Published by Elsevier Limited on behalf of Foreign Policy Research Institute.

• NEUMANN, R. Peter (2013): The trouble with radicalization, International Affairs 89: 4, 873–893, Published by John Wiley & Sons Ltd.

• NILSSON, Marco (2015): Foreign Fighters and the Radicalization of Local Jihad: Interview Evidence from Swedish Jihadists, Studies in Conflict & Terrorism, 38:5, 343-358, DOI: 10.1080/1057610X.2015.1005459

• OBERSCHALL, Anthony (2007): Conflict and Peace in Divided Societies: Responses to Ethnic Violence. London and New York: Routledge (Chapter 1 – „The Dynamics of Ethnic Conflict, pp. 1 – 40). 40 pp.

• OREN, Neta, BAR-TAL, Daniel (2007). The detrimental dynamics of delegitimization in intractable conflicts: The Israeli-Palestinian case. International Journal of Intercultural Relations. Vol. 31, No. 1, pp. 111 – 126.

• SILKE, Andrew (2008): Holy Warriors: Exploring the Psychological Processes of Jihadi Radicalization, European Journal of Criminology; 5, 99, DOI: 10.1177/1477370807084226

• STAUB, Erwin; BAR-TAL, Daniel (2003): Genocide, mass killing and intractable conflict: roots, evolution, prevention and reconciliation. In: SEARS, D; HUDDY, L;, JARVIS, R (eds.): Oxford Handbook of Political Psychology, New York: Oxford University Press, pp. 710-755. 45 pp.

• VOLKAN, Vamik Djemal (2009): Bosnia-Herzegovina: Chosen Trauma and Its Transgenerational Transmission. [online] <http://www.vamikvolkan.com/Bosnia-Herzegovina%3A-Chosen-Trauma-and-Its-Transgenerational-Transmision.php>. 16 pp.

• ZIMBARDO, Philip G. (2004): A Situationist Perspective on the Psychology of Evil: Understanding How Good People Are Transformed into Perpetrators . In MILLER, Arthur G.: The Social Psychology of Good and Evil. New York: The Guilford Press, pp. 21-50.

Předběžná náplň práce

Předpokládaná struktura práce

1. Úvod:

Na úvod je třeba velmi stručně vymezit základní definice jednotlivých zásadních pojmů, s kterými budu dále v práci pracovat. Jednat se bude zejména o definice terorismu, radikalizmu, zahraničního bojovníka a domácího bojovníka. Jako zdroje poslouží např. definice podle Mendelsohna či Sagemana, s tím, že na definicích těchto pojmů nepanuje přílišná shoda.

2. Přehled teorií a konceptů radikalizace

V této části práce stručně nastíním jednotlivé teorie zabývající se radikalizací a radikalizační modely, které mají co nejblíže zvolenému zúžení práce.
1) Gilles Kepel, Farhad Khosrokhavar, and Olivier Roy
Zástupci francouzské sociologie předpokládají, že radikalizace není pouze reakcí na ekonomické a politické represe, ale spíše jakási snaha daného jedince o rekonstrukci své vlastní ztracené identity v nejistém, globálním světě. Autoři se tedy pokoušejí vysvětlit násilnou radikalizaci i u těch Muslimů, který např. v evropském prostředí pocházejí ze středních tříd a u nichž tedy neplatí, že by trpěli nedostatkem vzdělání či možnostmi zaměstnání. Důraz je tedy kladen na hledání vlastní identity, smyslu a přináležitosti ke komunitě. U druhé a třetí generace západních Muslimů často dochází k pocitu určitého odcizení, neboť se necítí být ani součástí zemí svého původu, ani součástí západní civilizace. Militantní Islám takový soubor hodnot jakými jsou např. smysl, důstojnost a identita nabízí, a Západní společnosti vykresluje jako tu pokleslou a k Muslimům nepřátelskou. Utrpení muslimů je nahlíženo v kontextu tzv. neo-ummy, celosvětové muslimské obce. K pocitu diskriminace mohou přispívat i silné proti-teroristické zákony a opatření. Teorie radikalizace pramenící z francouzské sociologie zdůrazňují též důležitost vrstevníků a sociálních vazeb, ale jak je možné, že se někdo násilně radikalizuje pokud je vystaven určitým socio-ekonomickým, kulturním a politickým podmínkám, a někdo ne, příliš nevysvětluje.
2) Quintan Wiktorowicz a Marc Sageman
Quintan Wiktorowicz je zástupcem tzv. social movement theory, která klade důraz na sociální vazby, neboť se dívá na proces násilné radikalizace jako na výsledek komunikace a šíření idejí skrze skupiny, vrstevníky a další sociální sítě. Tyto vazby velmi silně ovlivňují identitu a vnímání daného jedince. Quintan Wiktorowicz je též zástupcem tzv. framing theory, která definuje frame jako světonázor, sestávající z hodnot a předpokladů o světě, kterých má však člověk za život více. Násilná radikalizace je z pohledu framing theory konstruovanou realitou, kterou daní jedinci konstruují zejména skrze socializaci.
Marc Sageman je naproti tomu zástupcem tzv. network theory, která však taktéž zdůrazňuje roli sociálních vazeb a sítí v rámci radikalizace. Globální síť militantních Islámistů je z toho pohledu propojená nikoliv formálními, organizačními vazbami, ale spíše skrze společnou ideologii přes Internet. I tyto teorie tedy svým důrazem na inter-subjektivní komunikaci přispívají k již delší dobu vyzkoumanému konsenzu, že teroristé nejsou šílenci či lidé s psychologickými poruchami. Ve zkratce je radikalizace podle social movement theory i network theory otázka toho, koho daný jedinec zná.
3) Peter Nesser
Výzkumy Petera Nessera spadají pod tzv. empiristický přístup, který zkoumá radikalizaci (v rámci militantního Islámu) na základě případových studií. Důraz je tedy kladen na motivace jednotlivých lidí, nikoliv na předem vytvořené teoretické rámce. Peter Nesser určil několik osobnostních typů: leader (často charismatický a idealistický člověk se zájmem o politiku a aktivismus), protégé (mladý a vzdělaný člověk, který je taktéž nakloněn aktivismu), misfit (člověk se zločinnou nebo jinak problematickou minulostí či současností) a drifter (člověk který se na skupinu napojí skrze komunikaci s lidmi uvnitř). Nábor nových členů podle Nessera probíhá spíše v rámci horizontálního systému, než-li odshora dolů. Nesser tak klade důraz na vůdce skupiny, který rekrutuje často v rámci vlastní iniciativy mezi přáteli, v rodině či dalších blízkých sociálních sítí.
4) Slootman a Tillie
Tito autoři na základě rozhovorů a zúčastněných pozorování radikálů v Nizozemsku vymezili tři hlavní faktory vedoucí k radikalizaci. První skupina se radikalizuje v rámci hledání smyslu a důstojnosti. Jedná se často o bývalé kriminálníky, jimž příslušnost k radikální skupině dodává pocit důležitosti a smyslu. Další skupina se radikalizuje skrze hledání komunity, do které by mohli patřit. Často se jedná o silně věřící. Poslední skupinou jsou lidé, kteří se radikalizují kvůli pocitu příkoří, které je podle nich pácháno na Muslimech jak v konfliktních oblastech, tak v Evropě.
5) John Horgan
Podle Horgana je radikalizace dlouhodobý proces, který prochází několika fázemi (radikalizace, aktivní fáze, odstoupení). Horgan se zaměřuje na problematiku radikalizace teroristů, který lze však do určité míry aplikovat i na radikalizaci zahraničních bojovníků. Z Horganem zmiňovaných faktorů bych předpokládal, že krize identity (belief) a pocit viktimizace hrají v případě motivace zahraničních bojovníků ISIS největší roli.
Horgan dále předkládá svoje pojetí rizikových faktorů, které mohou sloužit jako radikalizační predipozice (catalysts events, předchozí zkušenost s aktivismem atd.), ale zdůrazňuje, že vždy záleží na kontexu dané situace a procesu socializace. Závěry vyvozuje nejvíce na příkladech starého terorismu (ETA, PIRA, Rudé brigáday atd.), bylo by proto zajímavé ověřit, zda by jeho teorie mohla platit i v případě radikálů v řadách ISIS.
6) Arle W. Kruglanski a kol.
Significance Quest Theory představuje velmi široký radikalizační a de-radikalizační model postavený na předpokladu, že hledání vlastního osobního významu (significance) je hlavní motivační silou, která může lidi dovést až k násilnému extremismu. Radikalizaci autoři definují jako proces, v rámci kterého daný jedinec podporuje či se sám účastní aktivit, které je ostatními lidmi viděno jako porušení důležitých sociálních norem (např. zabíjení civilistů). Significance Quest Theory obsahuje tři důležité prvky, a to: 1) motivační komponentu, 2) ideologickou komponentu a 3) sociální proces utváření vazeb
7) Antony Oberschall
Z práce Anthonyho Oberschalla Conflict and Peace in Divided Societies: Responses to Ethnic Violence využiji zejména Ordinary man thesis, Framing and collective myths a Denial Syndrome. Ordinery man thesis pracuje s představou, že násilí, čistky a masakry jsou páchány obyčejnými lidmi, a nejedná se tedy o nějakou abstraktní krvežíznivost. Důvody pro páchání násilí jsou různé, od pocitu nutnosti přežití, představu kolektivní viny, pomsty až např. k problému legitimity. Tyto důvody jsou často dále používány (a zneužívány) médii a politiky, což vede k vytvoření mnoha vojenských a paravojenských organizací. Framing and Collective myths staví politiku do určitého historického a kulturního kontextu, kde Frame je určitým koherentním světonázorem, který může sérii událostí vyjádřit a vyhodnotit jako něco soudržného a dávajícího smysl. Collective myth se často zformuje za časů krize, a slouží jako mobilizace hodnot. Frame je velmi imunní ke změnám. Lidé konstruují svoje přesvědčení o sociální realitě na základě mínění autorit a expertů, jejich sociálního okolí které jejich přesvědčení potvrzuje atd. Denial syndrome potom popisuje, jakým způsobem obě strany konfliktu popírají svojí zodpovědnost za zločiny. Skupinové popření je důležité pro jejich sebe-obraz v kontextu extrémních podmínek, jakým je např. násilný konflikt.
8) Andrew Silke
Andrew Silke uvádí seznam několika psychologických motivačních faktorů u jedinců, kteří se zapojili do teroristické činnosti, a to zejména v případě jihadistů. Jako nejsignifikantnějších uvádí těchto devět faktorů: social identity ( sense of isolation, looking for company and sense of belonging), discrimination and marginalization, catalyst events, propaganda, status and presonal rewards, age, gender, education and marriage.

9) Jessica Kelly Moore
Jessica Kelly Moore v rámci svých výzkumů vyvrátila, že by jihadisté pocházeli ze špatně socio-ekonomicky rozvinutých zemí. Jako největší determinantou pro zapojení se do jihadisticky motivovaného terorismu se ukázala být přítomnost okupace USA (v zemi původu daného teroristy nebo v okolí) a míra religiozity. Svoje hypotézy testovala na třiceti muslimských zemích a zajatých nebo zabitých zahraničních bojovnících.

10) Daniel Bar-Tal
Z práce Daniela Bar-Tala Sociopsychological foundations of intractable conflicts budu pracovat s socio-psychologickým pojmem Ethos of conflict. Stejně jako v případě Collective memory se jedná o sociální představu. Ethos je narativní strukturou, která člověku poskytuje přehled o současné situaci, důležité sdílení emocionálních prvků a pojetí sebe sama v protikladu k nepříteli. Ethos taktéž vytváří ospravedlnění zločinů a násilí, podporuje smysl pro vzájemnou soudržnost uvnitř skupiny a mobilizaci. Sociálních představ je mnoho druhů, např. představa o správnosti vlastích cílů, o bezpečnosti, o vlastní viktimizaci apod.

11) Scott Atran
Scott Atran na základě svých výzkumu dospívá k zajímavým poznatkům ohledně povaze zahraničních bojovníků, kteří jsou podle něho často v tzv. přestupní fázi svého života. Jedná se tak často o imigranty, studenty či jedině střídající práce i vztahy. Většinou také podle něj nemají tradiční náboženské vzdělání a jsou tzv. „znovu narozeni“ do radikálních náboženských hnutí, např. pod příslibem militantního jihadu.



3. Přehled faktů o zahraničních bojovnících ISIS a pozadí Syrského konfliktu

Na úvod této kapitoly je třeba velmi stručně nastínit ideologické pozadí Islámského státu a celého konfliktu probíhající v současné Sýrii a Iráku, neboť taktéž hraje důležitou roli v důvodech, které vedou zahraniční bojovníky k tomu připojit se k ISIS. Podle odhadů Mezinárodního Centra pro Studium Radikalizmu se sídlem v Londýně se počet zahraničních bojovníků do dnešních dnů počítá na cca 25000. Dále bych tedy pokládal za užitečné stručně vyjmenovat určité demografické ukazatele, které mohou osvětlit celkový kontext a složitost daného problému, např. je třeba určitě zmínit i velké množství žen, které se ze zahraniční k ISIS připojili.

4. Konfrontace psychologických teorií s daty

V této části porovnám výše popsané psychologické radikalizační teorie s daty o ISIS. Tím se budu snažit vysledovat, jsou-li pro Islámský stát stávající psychologické studie a radikalizační modely použitelné, případně do jaké míry. Mít záměrem bude určit několik obecnějších psychologických motivací, které by šli aplikovat na širší spektrum zahraničních bojovníků ISIS.

Ve stručnosti předpokládám, že v rámci radikalizace zahraničních bojovníků Islámského státu bude hrát roli zejména socializace skrze sociální sítě. V rámci motivace předpokládám silný prvek pocitu viktimizace (pocit utrpení celé komunity věřících muslimů a povinnost zapojit se do boje o jejich osvobození), se zvláštní rolí Chalífátu jako teritoriálního prvku, ke kterému se lze vztáhnout jako teroritoru, kde lze zít podle zásad Islámu a dojít ke spáse. Předpokládám též, že roli v případě radikalizace zahraničních bojovníků ISIS hraje spíše ideologie globálního nežli klasického jihadu a krize identity (zejména u druhé generace muslimských komunit v západních zemích).

5. Závěr

V této části práce dojde na zhodnocení jednotlivých předpokladů nastíněných v předchozích částech, nakolik se teoretické radikalizační modely setkávají s realitou náboru zahraničních bojovníků ISIS a které obecněji definovatelné motivy lze v případě prvního roku existence Chalífátu ISIS vymezit. Z těchto výsledku se následně pokusím vyvodit určité závěry a implikace.