Tunelová spektroskopie atomárních struktur na površích křemíku při nízkých teplotách
Název práce v češtině: | Tunelová spektroskopie atomárních struktur na površích křemíku při nízkých teplotách |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Tunneling spectroscopy of atomic structures on silicon surfaces at low temperatures |
Akademický rok vypsání: | 2017/2018 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | |
Ústav: | Katedra fyziky povrchů a plazmatu (32-KFPP) |
Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc. |
Řešitel: |
Zásady pro vypracování |
1. Zvládnutí fyzikálních základů metod STM a STS.
2. Získání dovedností a referenčních spekter pro čisté povrchy Si(111) a Si(100) s defekty při pokojové teplotě. 3. Zjištění charakteristických dob pro ustálení podmínek již vhodných pro měření tunelových spekter. 4. Pokus o naměření vlivu teploty křemíkových vzorků na průběh spekter. |
Seznam odborné literatury |
1. Chen C.J., Introduction to Scanning Tunneling Microscopy, Oxford Univ. Press, Oxford 1993, 2008.
2. Další literatura a články podle doporučení vedoucího práce. |
Předběžná náplň práce |
Skenovací tunelová mikroskopie (STM) dokáže zobrazovat povrch vodivé pevné látky s atomárním rozlišením. Standardní zobrazení povrchu v modu konstantního proudu je dáno atomárním uspořádáním a současně i rozložením hustot elektronových stavů na povrchu – obsazených i neobsazených. Lokální elektronovou strukturu povrchu – s atomárním rozlišením – je možno získat z měření závislosti proudu tunelujících elektronů na napětí tunelového přechodu při konstantní vzdálenosti hrotu a povrchu. Lokální hustota elektronových stavů (LDOS) je důležitou informací pro určení charakteru interakcí mezi atomy na povrchu. Pro úspěšné provádění skenovací tunelové spektroskopie (STS) je důležitou podmínkou kovový charakter hrotu a stabilita tunelového přechodu (mechanická i elektrická).
Cílem práce je ověření možností spektroskopických měření na systému STM, který umožňuje nastavování různé teploty vzorku. V daném režimu se měřicí hlava již nenachází ve stavu blízkém termodynamické rovnováze a existující teplotní gradienty mohou být zdrojem driftů ve vzájemné poloze hrot-vzorek, které je nutno během měření kompenzovat. http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/bak-abs.php?id=224 |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/bak-abs.php?id=224 |