Změna důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu
Název práce v češtině: | Změna důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Change in retirement policy within the Nordic welfare state |
Klíčová slova: | stát, blahobytu, severský, Skandinávie, důchodová, politika |
Klíčová slova anglicky: | welfare, state, Nordic, Scandinavia, retirement, politics |
Akademický rok vypsání: | 2013/2014 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 29.05.2014 |
Datum zadání: | 29.05.2014 |
Datum a čas obhajoby: | 24.06.2015 00:00 |
Místo konání obhajoby: | Jinonice |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.05.2015 |
Datum proběhlé obhajoby: | 24.06.2015 |
Oponenti: | Ing. Michaela Šojdrová |
Kontrola URKUND: |
Předběžná náplň práce |
Předmětem zkoumání mé diplomové práce je proměna důchodové politiky v severských zemích Finsku, Norsku, Švédsku a Dánsku, se zaměřením zejména na období po roce 1990. Téma jsem si zvolila z důvodu zájmu o tuto problematiku, a také proto, že je během posledních let důchodová politika výrazně ovlivňována mnoha faktory, jako například demografickým stárnutím populace, ekonomickými krizemi, úbytkem ekonomicky produktivní populace a dalšími. Během tohoto období tak dochází k častějším reformám. Cílem mé diplomové práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem se změnila důchodová politika v rámci Finska, Norska, Švédska a Dánska po roce 1990. Zároveň chci provést komparaci změny důchodové politiky a přijatých opatření v rámci těchto zemí a nalézt podobnosti nebo zásadní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
1. Výzkumné otázky a hypotézy Je možné sledovat výrazně odlišnou reakci a přijetí rozdílných změn a opatření ve sledovaném období 1990 – 2014 v rámci důchodové politiky těchto zemí, nebo země zareagovaly obdobně? (sekundární analýza dat, analýza událostí) Jaké jsou rozdíly v rámci jednotlivých zemí z hlediska finanční udržitelnosti důchodových systémů (budoucí očekávané výdaje na penze v % HDP), přiměřenosti penzí (dle náhradového poměru) a možnostmi čerpání důchodů a jejich odkladu? (sekundární analýza dat, komparativní analýza) 2. Teoretická východiska Sociálně – demokratický model welfare state. Dle typologie Esping – Andersen „The Three Worlds of Welfare Capitalism“, kde je welfare state rozdělen podle míry dekomodifikace, je pro sociálně – demokratický model typický univerzální systém s odstupňovanými dávkami podle výše výdělků jednotlivých osob. Sociálně – demokratický model zároveň přebírá odpovědnost za péči o své vlastní občany, zejména o ohrožené skupiny (např. staré osoby), a také svým občanům poskytuje plnohodnotné sociální služby, které jsou financovány zejména prostřednictvím vysokých daní. Pro tento model je také typická snaha o plnou zaměstnanost, podporovaná aktivní politikou zaměstnanosti. 3. Metody a zdroje dat Sekundární analýza dat (dokumenty, statistiky); komparativní metoda; analýza událostí Pro sekundární analýzu statistických dat budu využívat zejména statistiky OECD a Eurostat. Dále budu využívat například dokumenty vydané Správou sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích. 4. Předpokládaná struktura diplomové práce Teoretické poznatky Problémy důchodové politiky ve Skandinávii - stárnutí populace a změna věkové struktury obyvatelstva, imigrace a stárnutí populace, nárůst naděje na dožití, narůst závislosti starých osob, pokles zaměstnanosti starších osob Vývoj v jednotlivých zemích v oblasti důchodové politiky v období let 1990 - 2014 - přijaté změny a opatření, financování důchodových dávek, výdaje na důchodovou politiku Komparativní analýza důchodové politiky v jednotlivých zemích dle zvolených kritérií |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
My thesis will talk about the transformation of retirement policy in the Nordic countries – Finland, Norway, Sweden and Denmark after the 1990. This theme I chose because of the interest in this issue, and also because of fact that retirement policy during the last years has been strongly influenced by many factors, such as aging population, economic crisis, loss of economically productive population and others. The main aim of my thesis is to find out if it is possible to observe a markedly different response and acceptance of different changes in the period 1990 – 2014 in the context of pension policy in these countries, or whether the countries responded similarly. The second objective of my work is to undertake a comparison of pension policy within the Nordic countries. |