Fenomén brain drain u čerstvých absolventů medicíny: postoje studentů posledních ročníků medicíny pražských lékařských fakult

• Název práce v češtině: Fenomén brain drain u čerstvých absolventů medicíny: postoje studentů posledních ročníků medicíny pražských lékařských fakult
• Název v anglickém jazyce: The phenomenon brain drain (the case of young Czech students of medicine)
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.02.2014
• Datum zadání: 04.02.2014

Zásady pro vypracování

V práci budu kromě teoretických zdrojů a literatury týkající se organizace zdravotnického systému, vycházet z vlastního empirického materiálu nasbíraného formou případové studie pražských lékařských fakult. Materiál by měl být dvojího charakteru s dominantní složkou kvalitativních hloubkových rozhovorů. Jako spíše doplňkovou složku bych ráda provedla dotazníkové šetření mezi studenty 4.- 6. ročníků a data z hloubkových rozhovorů tak opřela o aktuální informace souhrnnějšího charakteru. Data získaná prostřednictvím dotazníků mi také umožní srovnání situace na jednotlivých fakultách.

Seznam odborné literatury

Bolanowski, W. 2005. Anxiety about professional future among young doctors.
Boncea, I.. 2013. Medical brain drain. A theoretical approach. Annals of the University of Oradea, Economic Science Series. 22, č. 1, s. 64-71.
Imran, N., Azeem, Z., Haider, I.I., Bhatti, M.R.. Brain Drain 2012. A Harsh Reality International Migration of Pakistani Medical Graduates. JPMI: Journal of Postgraduate Medical Institute. 26, č. 1, s. 67-72.
King, R. 2002. Towards a new map of European migration. Int. J. Popul. Geogr., 8: 89–106
Krajewski-Siuda, K., Szromek, A., Romaniuk, P., Gericke, Ch., Szpak, A, Kaczmarek, K. 2012. Emigration preferences and plans among medical students in Poland. Human Resources for Health., 10, č. 1, s. 8-13.
Tjadens, F., Weilandt, C., Eckert, J. 2012. Mobility of Health Professionals. Health Systems, Patterns of Health Workers´ Mobility and Implications for Policy Makers. Springer, Berlin Heidelberg.
Vavrečková, J., Dobiášová, K., Hnilicová, H. 2006. Migrační sklony lékařů a studentů medicíny. Terénní šetření. Praha : VÚPSV, v.v.i., 2006.
Vavrečková, J. et al. 2007. Riziko odlivu lékařů. VÚPSV, 1. ed.
Wiskow, Ch. 2006. Health worker migration flows in Europe: Overview and case studies in selected CEE countries – Romania, Czech Republic, Serbia and Croatia.
Wismar, M., Maier, C., Glinos, I., Dussault, G., Figueras, J. 2011. Health professional mobility and health systems. Evidence from 17 European countries. Copenhagen: WHO.

Předběžná náplň práce

Ve své diplomové práci bych se ráda věnovala tématu odchodu mladých absolventů medicíny do Německa. Téma odchodu lékařů za prací do zahraničí se stalo zejména aktuálním v roce 2004 po vstupu ČR do Evropské Unie, které se nakonec neukázalo být natolik přelomovým, nicméně nárůst odchodů oproti předchozím dekádám byl již patrný. V r. 2008 upozorňovala Česká lékařská komora na nežádoucí trendy v oblasti úbytku kvalifikovaných pracovních sil. Českým nemocnicím se tehdy nedostávalo 628 lékařů (o 280 více než v r. 2006). Zároveň ČLK zmiňovala další neblahé tendence hýbající českým zdravotnictvím jako například stále se zvyšující průměrný věk českých lékařů (tedy i zvyšující se podíl lékařů sloužících v důchodovém věku), dále pak právě ony zvyšující se počty lékařů odcházejících za hranice a stále vyšší závislost českého zdravotnictví na pracovní síle ze zahraničí, zejména ze Slovenska a států bývalého Sovětského svazu. [ČLK, TZ: 25.2.2009] Opět aktuálním tématem se pak obava ze skutečného odlivu českých medicínských mozků stala v souvislosti s protestní akcí českých lékařů Děkujeme, odcházíme, datující se do přelomu let 2010/11. Po domluvě s tehdejším ministrem zdravotnictví začaly do té doby strmě narůstající počty žádostí o Certifikát profesní bezúhonosti klesat. Od r. 2008 však pozorujeme v oblasti odchodů trend nový, a sice nárůst počtu absolventů, žádajících o osvědčení o nečlenství v ČLK, jež je nezbytné pro pracovní výjezd do zahraničí. Z 1% promočního ročníku v r. 2008 vystoupal poměr na přibližně 1/6 absolventů v r. 2012.
Rok 2008 2009 2010 2011 2012
Počet žádostí 9 62 131 169 207
Celkový počet absolventů 784 1037 1021 949 1061
Procento žádajících z absolventského ročníku 1.0% 4.5% 11.0% 14.2% 16.3%
Zdroj dat: Zdravotnická ročenka ÚZIS a interní evidence ČLK
Německo jako cílovou destinaci jsem si pro specifikaci výzkumného tématu zvolila z toho důvodu, že je druhou nejčastější destinací odcházejících českých lékařů - v r. 2012 zde pracovalo 756 Čechů. [Bundesärztekammer] Navíc díky geografické blízkosti je zde také po českých lékařích značná poptávka, a Česká republika je tak častým cílem německých klinik, hledajících novou pracovní sílu a okupujících zdejší medicínské pracovní veletrhy.
Cíle výzkumu:
Ve své empiricky zaměřené práci bych se ráda zabývala studenty posledních ročníků medicínských fakult a jejich postoji k tématu odchodu ihned po studiích. Blíže bych se pak ráda zaměřila na studenty 6. ročníku, kteří již reálně plánují odchod do Německa. Hlavním cílem výzkumu je zachytit jejich postoje zejména tedy důvody k odchodu, představy o budoucím životě v Německu ve srovnání s ČR, proces získávání informací o práci v Německu, reakce okolí na jejich rozhodnutí, bariéry odchodu a zásadní kroky, které již na této cestě podnikli. To vše bych ráda prostřednictvím teorie odlivu mozků (brain drain) a studia informací o celkovém fungování českého zdravotnictví, zejména pak systému preatestačního vzdělávání, ráda zasadila do sociologického kontextu.
Hlavními výzkumnými otázkami jsou:
Převládají mezi důvody studentů k odchodu spíše ty osobního charakteru (osamostatnění se, zdokonalení cizího jazyka, poznání nového pracovního prostředí) či jsou důvody ovlivněny spíše situací v systému českého zdravotnictví?
Jaká vidí studenti posledních ročníků v systému českého zdravotnictví negativa, tedy jaké jsou jejich důvody k odchodu s ohledem na fungování zdravotnického systému, a o čem se zároveň domnívají, že funguje v německém zdravotnictví lépe?