Radikalizace řecké společnosti a vzestup politického extremismu v Řecku (2000-2012)

• Název práce v češtině: Radikalizace řecké společnosti a vzestup politického extremismu v Řecku (2000-2012)
• Název v anglickém jazyce: Radicalization of the Greek Society and the Rise of Political Extremism in Greece (2000-2012)
• Klíčová slova: Řecko, radikalismus, extremismus, ekonomická krize, politické strany, Nová demokracie, Panhelénské socialistické hnutí, Lidová ortodoxní výzva, Koalice radikální levice, Zlatý úsvit, Komunistická strana Řecka
• Klíčová slova anglicky: Greece, radicalism, extremism, economic crisis, political parties, New Democracy, Panhellenic Socialist Movement, Popular Orthodox Rally, Coalition of Radical Left, Golden Dawn, Communist Party of Greece
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Kateřina Králová, Ph.D., M.A.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 07.11.2013
• Datum zadání: 07.11.2013
• Datum a čas obhajoby: 25.06.2014 11:15
• Místo konání obhajoby: Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.05.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 25.06.2014
• Oponenti: PhDr. Martin Mejstřík

Předběžná náplň práce

V současnosti Řecko prochází závažnou ekonomickou a společenskou krizí a do značné míry také rozkladem dosavadního politického systému. Průvodním jevem tohoto vývoje je výrazná politická radikalizace společnosti a pozoruhodné posílení pravicových i levicových extremistických politických stran. Tato diplomová práce by měla ukázat, že tato poslední vlna radikalizace řecké společnosti a nárůstu extremismu v Řecku, která bývá v současnosti spojována především s probíhající ekonomickou krizí v zemi, se začala formovat již na počátku tohoto století (proto je práce časově vymezena roky 2000-2012). K jejímu vzniku přispěla existence historicky daného politického napětí v řecké společnosti a proměnlivost stranického systému, která v době krize umožnila mocenské posílení politických subjektů s radikálním programem. Uplynulé období bylo charakterizováno vzedmutím nacionalistické a populistické rétoriky ve snaze oponovat stupňujícím se problémům země (dluhová krize, ilegální imigrace, dopady globalizace, ohrožení tradičních národních hodnot, atd).

Metodologická část práce bude věnována teorii štěpných linií Lipseta a Rokkana a její možné aplikaci na případ Řecka v období po občanské válce. Silná polarizace společnosti daná občanskou válkou se projevila ve vývoji politického a především stranického systému v zemi. Podle Pappase byl stranický systém Řecka ve druhé polovině 20. století velmi proměnlivý, čímž se dostává do protikladu k zemím západní Evropy, které se vyznačovaly značnou stabilitou stranických systémů (tzv. freezing of party systems Lipseta a Rokkana). Pappas ve své práci vymezuje tři modely stranických systémů, které se v tomto období v Řecku vytvořily: systém predominantní strany (1952-1963), polarizovaný pluralismus (1963-1981), bipartismus (po roce 1981). Volby roku 2012, které pro tuto diplomovou práci představují samotný závěr zkoumaného období, lze označit za počátek další proměny stranického systému a tedy za skutečně přelomový okamžik v jeho vývoji. Ačkoli se někteří autoři (např. Dinas) již snažili o klasifikaci tohoto nového systému na základě výsledků dvojích voleb roku 2012, o jeho skutečné povaze patrně rozhodnou až příští legislativní volby.

Cílem práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem jednotliví aktéři, tj. vybrané politické strany, reflektovali nacionalistická politická témata a zda k radikalizaci společnosti přispívaly srovnatelnou měrou extremistické proudy jak levicové, tak pravicové orientace. Práce představuje analýzu příčin a projevů radikalizace řecké společnosti a následně i komparaci přístupů zmíněných aktérů této radikalizace v otázkách současného směřování řeckého státu v podobě, v jaké je reflektují ve svých politických programech a veřejných vystoupeních.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Today's Greece has been facing serious economic and social crisis, as well as a disintegration of its political system. A political radicalization of the Greek society and a remarkable strengthening of the extremist parties both on the right and left can be understood as its side-effects. This thesis is going to prove that this last wave of radicalism and extremism in Greece which is often presented as a result of the ongoing economic crisis actually started to form at least in the beginning of the 21 century (the topic is limited by the period 2000-2012). Its existence is closely bound with the historically given political tension in the Greek society and the changeability of the Greek party system, which enabled the rise of the political parties with radical programmes. The past period of time was characterized by a resurgence of nationalist and populist rhetoric which was aimed to oppose the intensifying problems of the country (debt crisis, illegal immigration, globalization impacts, threatened traditional values of the Greek nations).

The methodology of the thesis will focus on the theory of cleavages by Lipset and Rokkan and its possible application to the case of the Greece in the period following the civil war. The strong polarization of the society caused by the civil war affected the evolution of the political and party system in the country. According to Pappas the Greek party system of the second half of the 20 century was very changeable which put it in the opposition to the countries of the Western Europe. These countries were characterized by a great stability of their party systems (so called freezing of party systems by Lipset and Rokkan). In his work Pappas distinguishes three models of party systems present in this period: predominant party system (1952-1963), polarized pluralism (1963-1981), two-party system (since 1981). The legislative elections of 2012, which form the end of this thesis, can be understood as the beginning of a new change whose character will be probably more clear after the following elections in Greece.

The aim of the thesis is to answer a question of how certain political parties reflected the nationalist political issues and if they contributed to the radicalization of the society to the comparable extent. It is an analysis of the causes and manifestations of this radicalization and a comparison of the approaches of the political parties to the fundamental problems of contemporary Greece.