Expertní vědění politických stran v oblasti mandatorních výdajů od roku 2006 do současnosti

• Název práce v češtině: Expertní vědění politických stran v oblasti mandatorních výdajů od roku 2006 do současnosti
• Název v anglickém jazyce: The expert knowledge of czech political parties and issue of mandatory spendings from 2006 to present
• Klíčová slova: politické strany, Maastrichtská kritéria, expertíza, poradní orgány, mandatorní výdaje, veřejné politiky
• Klíčová slova anglicky: political parties, Maastricht criteria, expertise, policy advisory systems, mandatory spendings, public policy
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Vilém Novotný, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 06.06.2013
• Datum zadání: 20.06.2013
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.05.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 24.06.2014
• Oponenti: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc.

Předběžná náplň práce

Úvod

Diplomová práce bude zaměřena na to, jakým způsobem mohou politické strany ve spolupráci s expertními kapacitami a poradenskými systémy změnit rozpočtový proces, konkrétně výši mandatorních výdajů. Pozornost přitom bude věnována „policy work“, tedy činnosti v oblasti veřejných politik, tomu jakým způsobem politické strany tvoří veřejné politiky.
Mandatorní výdaje jsou takové, které vyplývají ze zákonů a smluvních závazků států. Jejich převážnou část tvoří výdaje na sociální transfery občanům.
Právo na hmotné zabezpečení ve stáří, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ztrátě živitele či hmotné nouzi má každý občan státu dle Listiny základních práv a svobod [Listina základních práv a svobod; 1992]. Podrobnosti o výši jednotlivých dávek jsou upraveny dalšími zákony, ty jsou výsledky politických rozhodnutí.
Práce bude zaměřena na období po roce 2006. Toto období je zajímavé tím, že zahrnuje také důsledky celosvětové hospodářské krize. Za její počátek je považována hypoteční krize v USA, té však již předcházela krize způsobená pádem nadhodnocených technologických akcií. Jednotlivé státy včetně České republiky neměly dostatek regulačních mechanismů na to, aby mohly na tyto změny ve finančnictví a bankovnictví okamžitě reagovat. Hospodářská krize se tedy promítla i v českém státním rozpočtu.
Reakcí na hospodářskou krizi a nárůst rozpočtového schodku byla reforma veřejných financí 2007 – 2010, výsledkem bylo mimo jiné zrušení či úpravy nároku na vyplácení některých sociálních dávek. Reforma měla také směřovat k tomu, aby Česká republika jakožto členský stát Evropské Unie plnila Maastrichtská kritéria [Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006].
Definice problému

Cílem Maastrichtských kritérií je přimět státy Evropské Unie k tomu, aby dodržovaly fiskální disciplínu. Politické strany se snaží přesvědčit občany o tom, že tohoto dosáhnou snižováním výdajů, jejichž podstatnou část tvoří výdaje mandatorní, převážně sociální transfery. Výzkumným problémem je zjistit, jakým způsobem politické strany využívají poradenské systémy při rozhodování o veřejném rozpočtu.
Výzkumné cíle, otázky a metody

Výzkumné cíle

Hlavní cíl práce
1. Hlavním cílem práce je zjistit jak politické strany využívají expertízy a poradenských systémů při svém rozhodování o výši mandatorních výdajů.
Dílčí cíle
2. Porovnat výši a vývoj mandatorních výdajů státního rozpočtu ČR od roku 2006 do současnosti.
3. Zjistit přínos spolupráce politických stran s expertními kapacitami.

Výzkumné otázky

Pokládám si tyto hlavní výzkumné otázky:
1) S jakými experty a poradenskými systémy politické strany spolupracují?
2) Jaký je přínos z této spolupráce?
3) Jaká je struktura mandatorních výdajů? Jak se struktura měnila od roku 2006?
4) Plní Česká republika Maastrichtská kritéria?

Metody

Co se týče konkrétních metod, tak se bude jednat jednak o analytické metody, konkrétně o analýzu programů jednotlivých politických stran a analýzu koncepčních dokumentů (stanovy politických stran, vnitřní předpisy, zákony, strategické dokumenty a jiné). Nelze opomenout ani analýzu statistických dat, která ilustrují vývoj a strukturu mandatorních výdajů. K formulaci závěru využiji metody syntézy a analogie, cílem bude najít spojitosti mezi těmito důležitými faktory, které ovlivňují tvorbu politiky týkající se veřejných výdajů.
Bude realizován kvalitativní výzkum formou polostandardizovaných hloubkových rozhovorů s představiteli vybraných politických stran, případně s experty, kteří s těmito stranami spolupracují. Jelikož se jedná o kvalitativní výzkum zaměřený pouze na zástupce některých politických stran, jeho výsledky nebude možné považovat za obecně platné.

Hlavní teoretická východiska

Mandatorní výdaje jsou povinnými výdaji státního rozpočtu. Jejich vyplácení je stanoveno zákonem, jinou právní normou nebo smluvním závazkem státu. Z hlediska makroekonomického se veřejné výdaje dělí na mandatorní a nemandatorní, mandatorní se pak dělí na vládní výdaje na nákup zboží a služeb (týkají se financování jednotlivých resortů) a transferové výdaje, které směřují k domácnostem (například dávky sociálního zabezpečení a státní sociální podpory) [Pavlásek, Hejduková, 2010].
Česká republika jako jedna z členských zemí Evropské Unie, které jsou zároveň členy hospodářské a měnové unie musí plnit Maastrichtská kritéria. Ta, z hlediska veřejných financí, spočívají v tom, „že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %“ a „že poměr veřejného dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %“[Česká národní banka, 2004].
Dalšími východisky pro mou práci bude teorie veřejné volby, která pojednává o způsobech rozhodování o veřejných financích, o způsobech rozhodování jednotlivcem či kolektivním orgánem. Vztah veřejné volby a veřejných financí bude charakterizován dle teorie Jamese Buchana, kterou prezentuje ve svých pracích ze 70. let – Public Choice and Public Finance a Public Finance and Public Choice.
K charakteristice typologie a organizace politických stran využiji rozdělení politických stran dle cílů, které sledují zejména v období voleb (Wolinetz), Krouwelovo rozdělení stran, které zohledňuje jejich vývojová specifika a práci Katze a Maira, která vystihuje zejména strukturální charakter politických stran.
Následná kapitola bude zaměřena na kapacitu politických stran dle přístupu policy analytical capacity dle Howletta, poradenské systémy politických stran, které tuto analytickou kapacitu politických stran determinují, budou rozděleny dle Halliganova rozdělení na interní a externí poradenské systémy.
Orientační seznam literatury

BENNETT, C. J., HOWLETT, M. 1992, The lessons of learning: Reconciling theories of policy learning and policy change. Policy Sciences. Vol. 25 (3), (1992), pp. 275–94
BUCHANAN, J. M., MUSGRAVE, R. 1999, Public finance and public choice: two contrasting visions of the state. 1. vyd. Cambridge, Mass.: MIT Press, 1999, vii, 272 p. ISBN 02-620-2462-4.
CRAFT, J., HOWLETT, M. 2013, The dual dynamics of policy advisory systems: The impact of externalization and politicization on policy advice. Policy and Society. (2013), No. 32, pp. 187-197.
CRAFT, J., HOWLETT, M. 2012, Policy formulation, governance shifts and policy influence: location and content in policy advisory systems. Journal of Public Policy. vol. 32 (02), (2012), pp. 79-98.
DVOŘÁK, P. 2008 Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1.
HALLIGAN, J., 1995, Policy Advice and The Public Sector. In: PETERS, G. B., SAVOIE, D. T. Governance in a Changing Enviroment. Montreal: McGill - Queen´s University Press, 1995, pp. 138-172.
KATZ, R. S., MAIR, P. 1995. Changing Models of Party Organization and Party Democracy: The Emergence of the Cartel Party. Party Politics. (1995) vol. 1, issue 1, pp. 5-28.
HOWLETT, M. 2009, Policy analytical capacity and evidence-based policy-making: lessons from Canada. Canadian Public Administration, vol. 52(2), pp. 153–173.
KROUWEL, A. 2006. Party organisation. In: KATZ, R. S., CROTTY, W. Handbook of party politics. Thousand Oaks, Calif.: SAGE, 2006, s. 149-175. ISBN 0761943145.
OCHRANA, F., PAVEL, J., VÍTEK, L. 2010 Veřejný sektor a veřejné finance. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 261 s. ISBN 8024732289
PEKOVÁ, J. 2008 Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 579 s. ISBN 807357358X
WOLINETZ, S., 2002, Beyond the Catch-All Party: Approaches to the Study of Parties and Party Organization in Contemporary Democracies, v Gunther R., Linz J, Montero J., Political Parties, Old Concepts and New Challenges, Oxford Scholarship Online,
Ano 2011, 2013, Stanovy politického hnutí Ano 2011, [online], [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:˃http://www.anobudelip.cz/file/edee/ke-stazeni/vnitrni-predpisy/ano-stanovy-2013.pdf˃
ČSSD, 2014b, Stanovy, [online], [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: ˂http://www.cssd.cz/data/files/stanovy_cssd-1.pdf˃
Český statistický úřad, 2014, Makroekonomické ukazatele, [online], [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: ˂http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky˃
ODS, 2014c, Stanovy, [online], [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: ˂http://www.ods.cz/stanovy˃
Ministerstvo financí České republiky, 2013, Vyhodnocení plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou, [online], [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: ˂file:///Maastricht_Vyhodnoceni_2013-12-18_Vyhodnoceni-plneni-maastrichtskych-konvergencnich-kriterii-a-stupne-ekonomicke-sladenosti-CR-s-eurozonou-2013.pdf˃
Vláda České republiky, 2006, Programové prohlášení vlády 2006, [online], [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: ˂http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2010-cr/mirek-topolanek-1/Programove-prohlaseni-vlady.pdf˃
Vláda České republiky, 2010, Programové prohlášení vlády České republiky [online], [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: ˂http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf˃

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce