Validizace Marlowe-Crowne škály sociální desirability v českém prostředí

• Název práce v češtině: Validizace Marlowe-Crowne škály sociální desirability v českém prostředí
• Název v anglickém jazyce: Validization of Marlowe-Crowne Social Desirability Scale in the Czech Context
• Klíčová slova: sociální desirabilita, Marlowe-Crowne škála, citlivé otázky, validizace, kognitivní interview, chyby měření
• Klíčová slova anglicky: social desirability, Marlowe-Crowne scale, sensitive questions, validization, cognitive interview, measurement error
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jiří Remr, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.06.2012
• Datum zadání: 18.06.2012
• Datum a čas obhajoby: 23.06.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.05.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 23.06.2014
• Oponenti: prof. RNDr. Jan Hendl, CSc.
• Konzultanti: Mgr. Jiří Remr, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Vzhledem k neexistenci oficiálního překladu Marlowe-Crowne škály do češtiny, bude prvním krokem její překlad z anglického do českého jazyka s maximálním možným zachováním smyslu otázky. Chtěla bych následně zpětně nechat české výroky přeložit do angličtiny nezávislým člověk a porovnat věcný smysl původních a přeložených výroků, což by mělo ukázat, zda překladem nedochází k závažným chybám.
Dalším krokem by pak mělo být provedení kognitivních interview s cílem zjistit, zda a jak respondenti daným výrokům rozumí a identifikovat problematické položky. Kognitivní interview je metoda využívaná např. pro testování dotazníků před samotným začátkem dotazování. Jeho cílem není získání odpovědí na věcné otázky, ale především poznání procesů, kterými zodpovídání dotazu probíhá. Dle Willise je cílem kognitivního interview zaprvé pochopení strategií, které lidé využívají při zodpovídání dotazů, a zadruhé odhalení potenciálních zdrojů chyb v odpovědích na cílovou otázku. [Vinopal 2008: 51-52] Interview probíhá většinou tak, že respondenti nahlas komentují zodpovídání otázky, pokoušejí se verbálně vyjádřit, o čem přemýšlí, co je nejasné a jak dospívají k dané odpovědí. Další možností je nechat respondenty nejprve vyplnit dotazník a poté se jich doptávat, co podle nich otázky či jednotlivé výrazy v nich znamenají, na co se ptají a jak bylo dosaženo právě takové odpovědi. Kognitivní interview se běžně provádějí s maximálně několika desítkami respondentů, nejedná se zde totiž o statistickou zobecnitelnost, ale o odhalení potenciálních chyb a problémů. [Willis 1999] Proto i já předpokládám provedení cca 15-30 kognitivních interview tak, abych pokryla co nejširší spektrum respondentů, co se týče sociodemografických charakteristik (soustředit se pravděpodobně budu především na rozdílné pohlaví, věk a vzdělání).
Na základě výsledků kognitivních interview provedu úpravy škály. Prozatím předpokládám úpravy ve formě vyškrtnutí nejasných výroků, což by zároveň vedlo ke zkrácení škály, která je pro běžné použití poměrně dlouhá. Dále předpokládám možné úpravy jednotlivých výroků tak, aby pro respondenty byly více srozumitelné, ale zároveň zachovaly svůj smysl.
V celém procesu samozřejmě budu využívat relevantní literaturu, z které budu čerpat inspiraci a poznatky pro svou práci.

Seznam odborné literatury

Borkenau, Peter, Fritz Ostendorf. 1992. „Social desirability scales as moderator and suppressor variables.“ European Journal of Personality [online]. 6 (3). Dostupné z: http://www.uni-bielefeld.de/psychologie/ae/AE04/HOMEPAGE/ostendorf/Abstracts/EJoP-1992-200dpi.pdf.

Collins, Debbie. 2003. „Pretesting survey instruments. An overview of cognitive methods.“ Quality of Life Research. [online] (12). Dostupné z: http://d.yimg.com/kq/groups/18751725/297440523/name/Pretesting+survey+instruments_An+overview+of+cognitive+methods.pdf

Crowne, Douglas P. a David Marlowe. 1960. „A New Scale of Social Desirability Independent of Psychopathology.“ Journal of Consulting Psychology. [online] 24(4). Dostupné z: http://web.bvu.edu/faculty/goodfriend/documents/surveys/Social%20Desirability%20Scale/ccp-24-4-349.pdf

Demaio, Theresa J. 1984 „Social Desirability and Survey Measurement: A Review.“ Pp. 257-282 in Turner, Charles F., Elizabeth Martin. Surveying subjective phenomena. New York: Russell Sage Foundation.

Dwight, Stephen, Melissa E. Feigelson. 2000 „A Quantitative Review of the Effect of Computerized Testing on the Measurement of Social Desirability.“ Educational and Psychological Measurement [online]. 60 (3). Dostupné z: http://epm.sagepub.com/cgi/content/abstract/60/3/340.

Goerman, Patricia. 2006, „Adapting Cognitive Interview Techniques for Use in Pretesting Spanish Language Survey Instruments.“ Survey Methodology. [online] (3). Dostupné z: http://www.census.gov/srd/papers/pdf/rsm2006-03.pdf

Groves, Robert M. 2004. Survey errors and survey costs. Hoboken, N.J.: Wiley.

Holtgraves, Thomas. 2004. „Social Desirability and Self-Reports: Testing Models of Socially Desirable Responding.“ Personality and Social Psychology Bulletin [online]. 30 (neuvedeno). Dostupné z:
http://comm.stanford.edu/faculty/krosnick/docs/2010/2010%20Turnout%20ICT.pdf.

Chylíková, Johana. 2011. „Úvod do problematiky výzkumu citlivých témat ve výběrových šetřeních.“ SDA Info [online]. 5 (2). Dostupné z: http://dav.soc.cas.cz/uploads/a9acd4d331503fbbcb3c6af00345f751b21e1ea7_DaVp185-203%20Chylikova.pdf.

Johnson, Timothy P., Michael Fendrich. 2002. „A Validation of the Crowne-Marlowe Social Desirability Scale.“ Public Opinion Research [online]. Dostupné z: http://www.srl.uic.edu/publist/Conference/crownemarlowe.pdf.

Kreuter, Frauke, Stanley Presser, Roger Tourangeau. 2008. „Social Desirability Bias in CATI, IVR, and Web Surveys: The Effect of Mode and Question Sensitivity.“ Public Opinion Quarterly [online]. 78 (5). Dostupné z: http://poq.oxfordjournals.org/content/72/5/847.abstract.

Nancarrow, Clive, Ian Brace. 2000. „Saying the "right thing": Coping with Social Desirability Bias in Marketing Research.“ Bristol Business School Teaching and Research Review [online]. (3). Dostupné z: http://www.wedb.net/download/quanti/mallu_metodos_de_pesquisa/metodologia/saying_the_right_thing_coping_with_social_desirability_bias_in_marketing_research.htm.

Paulhus, Delroy L. 1984. „Two-Component Models of Socially Desirable Responding.“ Journal of Personality and Social Psychology [online]. 46 (3). Dostupné z: http://myweb.usf.edu/~jdorio/Personality/TWO-COMPONENT%20MODELS%20OF%20SOCIALLY%20DESIRABLE%20RESPONDING.pdf.

Paulhus, Delroy L. 1991. „Measurement and Control of Response Bias.“ Pp. 17-59 in Robinson, John, Phillip R. Shaver, Lawrence S. Wrightsman. Measures of personality and social psychological attitudes. San Diego: Academic Press.

Presser, Stanley et al. 2004. „Methods for Testing and Evaluating Survey Questions.“ Public Opinion Quarterly. [online] 68(1). Dostupné z: http://www.cme.hsc.usf.edu/fsjune/pdf/3%20-%20Day%20Three%20-%20Methods%20for%20Testing%20and%20Evaluating%20Survey%20Questions.pdf

Tourangeau, Roger, Lance J. Rips a Kenneth A. Rasinski. 2000. The psychology of survey response. New York: Cambridge Unviersity Press
Tourangeau, Roger, Ting Yan. 2007. „Sensitive Questions in Surveys.“ Psychological Bulletin [online]. 133 (5). Dostupné z: http://www.learnlab.org/research/wiki/images/a/a8/Tourangeau_SensitiveQuestions.pdf.

Vinopal, Jiří. 2007a. „Zodpovídání otázek dotazníkového průzkumu: interpretace otázky.“ Naše společnost. [online] (1). Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100065s_Interpretace...pdf.

Vinopal, Jiří. 2007b. „Role paměti při zodpovídání výzkumných dotazů.“ Naše společnost. [online] (2). Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100073s_PAMET.pdf.


Vinopal, Jiří. 2008a. Kognitivní přístupy v metodologii výzkumných šetření: metoda okamžité validizace. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Vinopal, Jiří. 2008b. „Rozhodovací procesy při zodpovídání výzkumných dotazů.“ Naše společnost. [online] (1). Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100081s_Rozhodovaci_procesy.pdf.

Vinopal, Jiří. 2008c. „Editace odpovědi na výzkumný dotaz.“ Naše společnost. [online] (2). Dostupné z: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100088s_Odpovedi.pdf

Vu, Alexander et al. 2011. „Reliability of the Marlowe-Crowne social desirability scale in Ethiopia. Kenya, Mozambique, and Uganda.“ BMC Medical Research Methodology. [online] (11). Dostupné z: http://ehis.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?sid=649f500d-fe8f-42d6-93be-1c8f60652033%40sessionmgr14&vid=1&hid=20.

Willis, Gordon B. 1999. „Cognitive Interviewing: Hot to Guide.“ Meeting of the American Statistical Association [online]. Dostupné z: http://fog.its.uiowa.edu/~c07b209/interview.pdf.

Předběžná náplň práce

Teoretická část: uvedení do problematiky sociální desirability, představení způsobů měření sociální desirability s důrazem kladeným na škály, detailní pojednání o Marlowe-Crowne škále včetně kritiky a provedených validizačních studiích.
Metodologická část: rozbor metody kognitivních interview, jejich využití při testování otázek a položek v dotaznících se zaměřením na proces zodpovídání dotazu, plán a provedení vlastních kognitivních interview, překlad škály.
Analytická část: analýza výsledků kognitivních interview, úprava škály na základě výsledků.
Závěry: zhodnocení upravené škály, přínosy práce a diskuse možných omezení.

Sociální desirabilita patří mezi chyby vyskytující se v sociálním výzkumu, které mohou ohrožovat validitu získaných dat a tím pádem narušit přesnost měření, jeho zobecnitelnost na cílovou populaci a zároveň i důvěryhodnost výsledků celého výzkumu. Projevem sociální desirability je situace, kdy respondent upravuje svou odpověď na otázku výzkumu tak, aby vypadal lépe, než jaká je skutečnost, a tím pádem podává nepravdivé informace. V důsledku působení sociální desirability se pak můžeme setkat s nadhodnocováním sociálně žádoucího chování a naopak podhodnocováním sociálně nežádoucího chování. [Nancarrow, Brace 2000] K sociální desirabilitě dochází především ve spojitosti s otázkami, které jsou pro respondenta citlivé. Formování odpovědí úzce souvisí se sociálními normami, které na člověka působí a díky nimž má pak tendenci odpovídat pokud možno v souladu s nimi. [Tourangeau, Yan 2007; Kreuter, Presser, Tourangeau 2008] Obecně se má za to, že sociální desirabilita má dva faktory – self-deception a impression management. Self-deception odkazuje k situaci, kdy respondent odpovídá nepravdivě, ale nečiní tak vědomě, protože svým tvrzením věří. Impression management naopak představuje situaci, kdy respondent lže naprosto vědomě za účelem vytvoření pozitivnějšího obrazu sebe sama. [Paulhus 1984: 599]
Vzhledem k tomu, že je sociální desirabilita poměrně závažný problém, který narušuje výsledky sociálních výzkumu, byly vyvinuty více či méně spolehlivé nástroje k jejímu zjišťování. Jedním takovým nástrojem jsou škály sociální desirability, které měří tendenci respondentů odpovídat sociálně žádoucím způsobem. Patří sem např. Edwards Social Desirability Scale, Marlowe-Crowne Social Desirability Scale, BIDR (Balance Inventory of Desirable Responding), Lie Scale of EPI a další. [Paulhus 1991]
Ve své diplomové práci se budu zaměřovat na Marlowe-Crowne škálu sociální desirability, která je v této oblasti pravděpodobně nejpoužívanější. Tato škála vznikla jako reakce na Edwards SD Scale, která byla značně kritizována. Položky do Marlowe-Crowne škály byly vybrány tak, aby představovaly chování, které je vysoce žádoucí, ale málokdy se děje, nebo aby bylo nežádoucí, ale co do výskytu časté. Celkem škála obsahuje 33 položek, z nichž je 18 sociálně žádoucích a 15 sociálně nežádoucích. Úkolem respondenta je každou položku ohodnotit a říct, zda pro něj platí či neplatí. Body se získávají za nesouhlasné odpovědi na sociálně nežádoucí položky a za souhlasné odpovědi na sociálně žádoucí položky. Čím víc má respondent bodů, tím víc je náchylnější k sociální desirabilitě. [Marlowe, Crowne 1960]

Formulace výzkumného problému
Marlowe-Crowne škála byla primárně navržena pro využití v americkém prostředí a to především v anglickém jazyce. Díky tomu při její aplikaci v jiných podmínkách můžeme narazit na problémy, které plynou buď z obtížného a nepřesného překladu či z odlišného kulturního zázemí, pro které jsou původní výroky ve škále nepoužitelné. Proto je třeba přípravě škály pro využití v jazykově a kulturně odlišných zemích věnovat značnou pozornost. Například Vu et al. [2011] popisují proces při úpravě škály pro použití v zemích Afriky. Aby mohla škála fungovat v daném kontextu odpovídajícím způsobem, byl výzkumný tým nucen vyřadit položky, které se týkaly jízdy automobilem, chození do kina apod., což jsou činnosti, které v méně vyspělých zemích Afriky nejsou na denním pořádku, tudíž by bylo nesmyslné se na ně ptát. Zároveň byli nuceni výroky z angličtiny přeložit do místních jazyků, což s sebou samozřejmě neslo riziko nepřesného překladu.
A právě problém využití škály v jiném prostředí bych chtěla pojednat ve své diplomové práci. Pokusím se upravit a validizovat Marlowe-Crowne škálu sociální desirability tak, aby byla využitelná v českém prostředí a dobře diskriminovala mezi respondenty, kteří mají k sociální desirabilitě tendence a kteří nikoli. Můžeme předpokládat, že škála je víceméně vázaná na americké hodnoty a kulturní kontext, díky čemuž by její využitelnost v České republice mohla být omezená. Může se jednat např. o výroky vztahující se k pracovnímu nasazení, morálce a plnění životních cílů, které jsou v Americe zdůrazňovány (It is sometimes hard for me to go on with my work if I am not encouraged. - On occasion I have had doubts about my ability to succeed in life. - On a few occasions, I have given up doing something because I thought too little of my ability.; tyto výroky jsou koncipovány jak sociálně nežádoucí).
Problematický je i samotný překlad z angličtiny do češtiny díky odlišným gramatickým strukturám (např. výskyt dvojitého záporu) či hovorovým výrazům.
Budu se tedy především snažit ověřit validitu jednotlivých položek ve škále, případně najít nové či podobné stimuly, které by byly pro aplikaci v českém prostředí vhodnější. S tímto úkolem se pojí nalezení odpovědí na otázky typu: Je možné bez problémů přeložit všechny výroky ve škále do českého jazyka? Neztrácí překladem výroky svůj původní smysl? Jsou všechny přeložené výroky pro respondenty srozumitelné? Je třeba některé výroky ze škály vyloučit, protože v kontextu české kultury nedávají smysl, jsou neopodstatněné? Diskriminuje škála spolehlivě mezi respondenty? Měří škála i po přeložení oba faktory sociální desirability? Existují mezi respondenty s různými sociodemografickými charakteristikami rozdíly v chápání jednotlivých výroků? Zodpovězení nastíněných otázek by mělo napomoci při přípravě využitelné a validní škály měřící tendenci k sociální desirabilitě v českém prostředí v českém jazyce.