První Československá republika z hlediska teorie konsociační demokracie

• Název práce v češtině: První Československá republika z hlediska teorie konsociační demokracie
• Název v anglickém jazyce: The First Czechoslovak Republic from the Point of View of the Theory of Consociational Democracy
• Klíčová slova: První Československá republika, velká koalice, proporcionalita, segmentální autonomie, menšinové veto
• Klíčová slova anglicky: First Czechoslovak Republic, Grand coalition, Proportionality, Segmental autonomy, Mutual veto
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 08.05.2012
• Datum zadání: 15.05.2012
• Datum a čas obhajoby: 18.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2013
• Oponenti: prof. Miroslav Novák, Dr.

Zásady pro vypracování

Téma práce
Ve své práci se budu zabývat první Československou republikou a pokusím se zjistit, zda byly v průběhu její existence naplněny prvky konsociační demokracie. Zkoumání první Československé republiky z hlediska teorie konsociační demokracie může být přínosem do budoucna, protože studium jednotlivých období Československé republiky, ať už z perspektivy této teorie či jiné, může pomoct definovat možný vhodný model pro současné české podmínky.
První Československá republika vznikla po první světové válce, od samého počátku byl nový stát velmi silně strukturálně diferencován. Na území státu se nacházely početné etnické menšiny. Stranický systém byl v nové republice velmi silně fragmentován. Při volbách do Národního shromáždění byl použit poměrný volební systém bez uzavírací klauzule. Pro většinu vlád byla charakteristickým znakem existence tzv. širokých koalic, které v sobě zahrnovaly velký počet relevantních politických stran, jež byly schopny se na základních otázkách dohodnout a nalézt konsenzus. V tomto ohledu jsou důležité mimoparlamentní orgány, jakými byly Pětka a skupina Hrad. Sloužily jako neformální dohodovací orgány, v jejichž rámci se rozhodovalo o důležitých politických otázkách. Tomuto jednání také pomáhala praxe imperativního mandátu, což způsobilo, že poslanci byli zavázáni hlasovat dle rozhodnutí stranické centrály.

Cíl práce
V důsledku těchto jednotlivých znaků je příhodné nahlédnout na první Československou republiku právě z hlediska teorie konsociační demokracie. Dané téma částečně zpracovává ve svých studiích Vít Hloušek, přesto výraznější pokus o náhled na první Československou republiku z hlediska teorie konsociační demokracie učiněn nebyl, jelikož etapa vývoje této země nepatří mezi tradiční oblasti bádání při zaměření se na toto téma.
Pokusím se odpovědět na otázku, zda během krátkého období první Československé republiky (1918-1938) byly naplněny znaky teorie konsociační demokracie tak, jak ji definoval A. Lijphart v druhé polovině 60. let.

Metoda práce
V práci budu vycházet z empiricko-analytického přístupu. Základem bude deduktivní metoda a metoda případové studie. Analyzuji československý politický systém v letech první republiky (1918-1938) a aplikuji na něj čtyři hlavní podmínky konsociační demokracie, jež Lijphart definoval na příkladu rodného Nizozemska, dále Belgie, Rakouska, Švýcarska a Libanonu: existenci velké koalice, proporcionalitu, možnost menšinového veta a segmentální autonomii.

Seznam odborné literatury

Seznam použité literatury
1. LIJPHART, Arend. Typologies of Democratic Systems. Comparative Political Studies. 1968, Vol. 1, Issue 1, s. 3-44.
2. LIJPHART, Arend. Consociational Democracy. World Politics: A Quarterly Journal of international Relations. 1969, Vol. 21, Issue 2, s. 207-225.
3. LIJPHART, Arend. Consociational Theory: Problems and Prospects. Comparative Politics. 1981, Vol. 13, Issue 3, s. 355-360.
4. LIJPHART, Arend. Non-Majoritarian Democracy: A Comparison of Federal and Consociational Theories. Publius; Spring. 1985, Vol. 15, Issue 2, s. 3-15.
5. NOVAK, Miroslav. Jakou demokracii pro nové demokracie?: konsensuální model, efektivita a kulturně homogenní země. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2001, 86 p. Ediční řada Studie (Brno, Czech Republic), sv. č. 24. ISBN 80-210-2742-8.
6. HLOUŠEK, Vít - KOPEČEK, Lubomír. Česká republika - konsensuální nebo majoritní model demokracie?. Politologická revue, Praha, Česká společnost pro politické vědy. ISSN 1211 -0353, 2002, vol. VIII, no. 1, s. 3 -21.
7. NOVÁK, Miroslav. Je "konsensuální" model demokracie nejlepší?. Sociologický časopis. 1998, Vol. 34, No. 2, s. 131-144.
8. HLOUŠEK, Vít. Teorie konsociační demokracie a moravská praxe. In Fasora, Lukáš - Hanuš, Jiří - Malíř, Jiří. Moravské vyrovnání z roku 1905: možnosti a limity národnostního smíru ve střední Evropě. Vyd. 1. Brno : Matice moravská, Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2006. ISBN 80 -86488 -36 -5, s. 145 -155. 2005, Brno.
9. KUNŠTÁT, Daniel. Rozklad parlamentní demokracie ve druhé republice. Praha: [s.n.], 1998. 198 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Bohumil Doležal.
10. ŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií. Vyd. 2. Praha: Portál, 2006. 303 s. ISBN 80-7637-177-8.
11. PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu. Vyd. 4. Praha: Academia, 2003, 4 v. in 2. ISBN 80-200-1122-62.
12. VODIČKA, Karel a Ladislav CABADA. Politický systém České republiky: historie a současnost. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2011, 486 s. ISBN 978-807-3678-937.
13. BALÍK, Stanislav, Vít HLOUŠEK, Jan HOLZER a Jakub ŠEDO. Politický systém českých zemí: 1848-1989. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2003, 180 s. Monografie (Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav), Sv. č. 9. ISBN 80-210-3307-X.
14. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky, 1918-1938. 1. vyd. Praha: Libri, 2000-2003, 3 v. ISBN 80-7277-119-1.
15. Politický systém a státní politika v prvních letech existence Československé republiky, 1918-1923. Vyd. 1. Praha: Historický ústav ČSAV, 1990, 345 p. ISBN 80-900-1206-X.
16. BROKLOVÁ, Eva. Československá demokracie: politický systém ČSR 1918-1938. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakl., 1992, 168 p. ISBN 80-901-0596-3.
17. MALÍŘ, Jiří a Pavel MAREK. Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. Brno: Doplněk, 2005, 1021 s. ISBN 80-723-9180-1.
18. KLIMENT, Josef. Demokracie a stát stran: (otisk přednášky z politického semináře). Praha: Josef Kliment, 1933. 16 s.
19. MERTL, Jan, KLIMENT, Josef a PEŠEK, Zdeněk. Volební reformy: tyto přednášky byly prosloveny v semináři o volební reformě, pořádaném 1. a 2. dubna 1933 Svazem národního osvobození. I. V Praze: Svaz národního osvobození, 1933. 100 s. Knihovna Svazu Národního osvobození; sv. 88.
20. MERTL, Jan. Co s politickými stranami?. V Praze: Jan Laichter, 1938. 63 s. Úkoly dneška; řada III. sv. 1.
21. JOACHIM, Václav. Poměrné zastoupení a imperativní mandát. Praha: Politika, 1932. 10 s.
22. Národní shromáždění Republiky Československé v prvém desítiletí. Praha: Předsednictvo Poslanecké sněmovny a předsednictvo senátu, 1928. xxx, 1315 s., tb.
23. ČESKOSLOVENSKO. Národní shromáždění. Národní shromáždění republiky Československé v druhém desítiletí, 1928-1938. Praha: Národní shromáždění republiky Československé. Poslanecká sněmovna, 1938. 1001, XV s., tab.
24. NEUDORFLOVÁ-LACHMANOVÁ, Marie, ed. Češi a Němci v pojetí a politice T.G. Masaryka: sborník příspěvků z mezinárodní konference [pořádané Masarykovým ústavem AV ČR dne 6. prosince 2002 v Praze. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2004. 229 s. ISBN 80-86495-22-1.
25. BROKLOVÁ, Eva. Prezident Republiky československé: instituce a osobnost T.G. Masaryka. V tomto souboru 1. vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001. 143 s. ISBN 80-86495-07-8.

Předběžná náplň práce

Bakalářská práce „První Československá republika z hlediska teorie konsociační demokracie“ aplikuje teorii konsociační demokracie na první Československou republiku. Tato práce popisuje konsociační demokracii v podobě, jak ji definoval Arend Lijphart v 60. letech. Jsou zde představeny podmínky fungování této teorie a její charakteristické znaky. Tyto charakteristické znaky – velká koalice, proporcionalita, segmentální autonomie a menšinové veto – jsou následně aplikovány na případ první Československé republiky.

Práce se snaží odpovědět, zda během krátké existence Československé republiky byly naplněny čtyři základní podmínky teorie konsociační demokracie. Na základě analýzy politického systému Československa a analýzy národnostních, hospodářských a sociálních problémů bylo zjištěno, že první Československá republika částečně splňuje dvě podmínky konsociační demokracie (velkou koalici a proporcionalitu), avšak zbývající dvě podmínky – segmentální autonomii a menšinové veto – nesplňuje vůbec.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Bachelor thesis „The First Czechoslovak Republic from the Point of View of the Theory of Consociational democracy“ applies the theory of consociational democracy to the first Czechoslovak Republic. This work describes a form of consociational democracy, as was defined by Arend Lijphart in 60 years. There are presented the operating conditions of the theory and its main features. Then, these characteristics – grand coalition, proportionality, segmental autonomy and mutual veto – are applied to the case of the first Czechoslovak Republic.

The work tries to answer whether during the brief existence of the Czechoslovak Republic were filled with four basic conditions of the theory of consociational democracy. Based on an analysis of the political system in Czechoslovakia and analysis of national, economic and social problems, it was found that the first Czechoslovak Republic partially fulfills two conditions of consociational democracy (grand coalition and proportionality), but the remaining two conditions (segmental autonomy and mutual veto) do not at all.