Otázka rasy v hnutí za volební právo pro ženy v USA a dílo Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony

• Název práce v češtině: Otázka rasy v hnutí za volební právo pro ženy v USA a dílo Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony
• Název v anglickém jazyce: The Question of Race in the American Women’s Suffrage Movement and the Works of Elizabeth Cady Stanton and Susan B. Anthony
• Klíčová slova: Elizabeth Cady Stanton, Susan B. Anthony, hnutí za volební právo pro ženy, volební právo, rasa, Spojené státy americké, 19. století, diskurz
• Klíčová slova anglicky: Elizabeth Cady Stanton, Susan B. Anthony, woman suffrage movement, voting rights, race, the United States of America, 19th century, discourse
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.05.2012
• Datum zadání: 15.05.2012
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.07.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2013
• Oponenti: Hana Kubátová, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Vymezení tématu
V USA poloviny 19. století můžeme rozlišit (vedle původního indiánského obyvatelstva) několik početných skupin lidí, které jsou vyloučeny z účasti na veřejné moci, zbaveny volebního práva – černošští muži, jejichž velká většina je stále ještě otroky, bělošské ženy a černošské ženy, které podléhají rasovému (resp. statusovému na základě otroctví) i genderovému vyloučení. Na tomto místě tedy zdůrazníme, že ač bývají, často i v antidiskriminačních souvislostech, pro zjednodušení stavěni černoši a ženy jako samostatné skupiny, je třeba mít na paměti černošské ženy spadající do obou kategorií. Již před občanskou válkou však začínají posilovat snahy o nápravu těchto omezení, aby se pak po ní naplno projevily zrušením otroctví, 14. dodatkem udělujícím všeobecné občanství a 15., který přiznal volební právo černochům/mužům (1868, resp. 1870). Založeny byly i dvě hlavní organizace, které usilovaly o volební právo pro ženy.
Vidíme tedy, že nejprve byla odstraněna překážka volebního práva daná rasou. I díky tomu, že v občanské válce šlo z velké části (otázka otroctví) o postavení černochů, dostali přednost pouze černošští muži, neboli nejprve nastala the Negro’s Hour. Bělošské i černošské ženy tedy musely ve svém boji za volební právo pokračovat. Ještě v průběhu 19. století se jim to podařilo v několika státech Unie, federálního dodatku však dosáhly až roku 1920. Na Jihu však nastal ještě jeden obrat. V 90. letech 19. století zde byla přijata různá omezení volebního práva, která zase odsunula mimo proces účasti na volbách drtivou většinu obyvatel afrického původu.
Právě tato časová rozdílnost mezníků, které vyloučeným skupinám přiznávaly či znovu odpíraly volební právo, naznačuje nejen to, že vládnoucí skupina (rozumějte bílí muži) přikládala připuštění jedné z nich k většímu množství občanských práv za více či méně důležité, ale i to, že vyloučené skupiny nevystupovaly jednotně, jako jediná skupina vyloučených, avšak každá o jeho zisk usilovala ze svých pozic. Nutně tedy muselo docházet podle situace buď ke střetu, anebo spolupráci obou skupin (zde máme na mysli hlavní proudy černošského a ženského hnutí, přičemž černošky/ženy se podílely se svými, do jisté míry specifickými, požadavky na práci obou). Tato práce bude na popsanou situaci nahlížet pohledem hnutí za volební právo pro ženy a jeho dvou předních bělošských představitelek té doby – Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony, jejich prohlášeními, dopisy, projevy a jinými texty.

Zdůvodnění výběru a významu zvoleného tématu
Hlavním tématem této práce je střet dvou skupin (s přihlédnutím k na tomto místě nutnému zjednodušení) obyvatelstva, které usilují v podstatě o totéž, ale i přesto si vzájemně svým způsobem konkurují. Otázka rasy v hnutí za volební právo pro ženy v USA a v diskurzu jeho hlavních zástupkyň je pro to vhodným příkladem. V současných společenských vědách je navíc v souvislosti s nástupem různých kritických teorií vztah rasy a genderu, popřípadě třídy, velmi diskutovaným tématem. Velmi zajímavým se v práci bude jevit přístup amerických bělošských sufražistek k černoškám, které reprezentují skupinu podléhající dvojímu vyloučení. Bude tedy použit přístup, který, chápe-li ženu jako vyloučenou, musí zároveň přihlédnout i k její rase (etniku, sexuální orientaci atd.). Ženy/Afroameričanky tedy v mnoha oblastech nemohly volit až do 60. let 20. století.
Právě otázka rasy a genderu a zvláště jejich vzájemný vztah v souvislosti s volebním právem je určitě tématem, kterým je třeba se při studiu americké politiky a historie zabývat. Studium textů Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony nám pak pomůže odhalit různé detaily o tom, jakých diskurzivních strategií autorky užívaly v otázce rasy, aby dosáhly volebního práva pro ženy. Ještě zde dodejme, že se, co se týče rasových kategorií, omezíme pouze na obyvatelstvo afrického původu, přičemž nastíníme i obecné chápání pojmu rasa a právní definice rasových kategorií v tehdejších USA.

Rozbor a zhodnocení literatury, tzn. dosavadní debaty
Nástup nových podmínek po občanské válce a přijetí rekonstrukčních dodatků k ústavě jsou v americkém feminismu a zvláště v mezirasových vztazích s ním spjatých (i když spíše navenek než dovnitř hnutí samotného) velmi důležitými momenty. Nejsou tedy opomenuty v komplexněji pojatých dílech jako Woman Suffrage & Women's Rights od Ellen Carol DuBois nebo Votes for Women : The Struggle for Suffrage Revisited od Jean H. Baker. Přímý rozbor díla jedné z hlavních postav feminismu té doby nabízí sborník Elizabeth Cady Stanton, Feminist As Thinker : A Reader in Documents and Essays, kde vedle nejdůležitějších dokumentů, se kterými je Stanton autorsky spojena, najdeme také eseje hodnotící její myšlení, včetně těch věnujících se otázce rasy.
Pro srovnání díla Stanton a Anthony s jinými proudy v tehdejším hnutí za práva žen lze poukázat na knihu New Women of the New South : The Leaders of the Woman Suffrage Movement in the Southern States od Marjorie S. Wheeler nebo články o Francis Harper od C. C. O’Brien nebo Elizabeth A. Petrino. Nicméně asi největším příspěvkem pro budoucí debatu a studium feministického myšlení Stanton a Anthony jsou sebrané spisy obou autorek vydané státní univerzitou v New Jersey v šestidílné kolekci s názvem The Selected Papers of Elizabeth Cady Stanton and Susan B. Anthony, popřípadě užší výběr zpracovaný Ellen DuBois.

Cíle práce
Cílem této práce bude po popisu ústavního vývoje odstraňování (ale i znovuzavedení) rasových a genderových překážek volebního práva v USA a stanovení důležitých časových mezníků v této oblasti sledování časového vývoje diskurzu Elizabeth Cady Stanton a Susan B. Anthony ohledně otázky rasy právě během širokého časového období jejich bohaté kariéry a zachycení případných změn. Práce se bude snažit zjistit, nakolik byly snahy těchto představitelek bělošského liberálního feminismu opravdu univerzální – jak ve vztahu k volebnímu právu černých mužů jako „konkurenční“ skupiny, tak i k černým ženám ve smyslu jejich zahrnutí do hlavního proudu feministického hnutí.

Formulace výzkumných otázek
Téma práce vybízí k několika otázkám, které budou směřovat k postojům Stanton a Anthony, jejich přístupům k zahrnutí obyvatelstva afrického původu do kategorie oprávněných voličů. Prvním předmětem zkoumání bude vývoj diskurzu obou autorek a případné změny v něm v závislosti na stanovených časových meznících – přijetí 14. a 15. dodatku k ústavě a poté postupné odebírání volebního práva černochům/mužům na Jihu v letech devadesátých. Tato otázka se týká spíše vztahu autorek k černochům/mužům a jejich přednostnímu zisku důležitých občanských práv – v tomto ohledu se lze také zabývat tím, nakolik bylo případné odmítání volebního dáno vlivem tehdy běžných rasistických teorií, nebo zda byl faktor spíše čistě politický – odsunutí řešení problému volebního práva žen.
Druhou základní otázkou pak bude začlenění černošek/žen do samotného hnutí za volební právo pro ženy. Z textů se budeme snažit vyčíst, jak fungovala spolupráce s barevnými představitelkami amerického feminismu, zdali Stanton a Anthony prosazovaly uvnitř hnutí spíše prosegregační postoje, a opět, jestli tyto případné postoje byly dány chápáním barevných žen jako méněcenných, nebo nutností vzít v úvahu také politickou situaci zvláště na Jihu USA a učinit kompromis s tamějšími názory za účelem rychlejšího zisku volebního práva alespoň pro bílé ženy.

Metoda zpracování tématu
Co se týče hlavní výzkumné části práce, bude použita metoda (kritické) diskurzivní analýzy (CDA). Užití metody může být zajímavé a platné i přesto, že se v našem případě jedná o skupiny, jež obě nebyly dominantní ve společnosti a teprve občanská práva postupně získávaly. Nicméně metoda bude použita s ohledem na výzkumné otázky, čili v rámci skupiny žen se můžeme snažit vyzkoumat, zda představitelky bělošského liberálního feminismu mohly používat diskurz, který vylučuje z účasti na volbách černošské ženy. V tomto případě lze CDA použít tradičním způsobem a kriticky zhodnotit vztah jazyka a moci uvnitř feministického hnutí. Totéž platí i u možnosti užití pojmů symbolizujících nadřazenost ve vztahu ke kritice 14. a 15. dodatku ze strany Stanton a Anthony a u rétoriky týkající se rasy obecně.
Vzhledem ke zkoumání diskurzu Stanton a Anthony v širším časovém období je na místě i diachronní komparativní metoda, tedy snaha o zachycení rozdílností v rétorice autorek v souvislosti s vývojem politické situace v USA, především s ústavními změnami v oblasti volebního práva.

Seznam odborné literatury

Předpokládaný seznam literatury
Knižní zdroje
STANTON, Elizabeth Cady; ANTHONY, Susan B.; GAGE, Matilda Joslyn. History of Woman Suffrage, Vol. I (1848–1861). Rochester: Anthony, 1881.
STANTON, Elizabeth Cady; ANTHONY, Susan B.; GAGE, Matilda Joslyn. History of Woman Suffrage, Vol. II (1861–1876). Rochester: Anthony, 1881.
STANTON, Elizabeth Cady; ANTHONY, Susan B.; GAGE, Matilda Joslyn. History of Woman Suffrage, Vol. III (1876–1885). Rochester: Anthony, 1887.
ANTHONY, Susan B; HARPER, Ida Husted. History of Woman Suffrage, Vol. IV (1883–1900). Rochester: Anthony, 1903.
HARPER, Ida Husted. History of Woman Suffrage, Vol. V (1900–1920). New York: NAWSA, 1922.

GORDON, ANN D. The Selected Papers of Elizabeth Cady Stanton and Susan B. Anthony: Volume one: In the School of Anti-Slavery, 1840 to 1866. New Brunsvick: Rutgers University Press, 1997.
GORDON, ANN D. The Selected Papers of Elizabeth Cady Stanton and Susan B. Anthony: Volume two: Against an Aristocracy of Sex, 1866 to 1873. New Brunsvick: Rutgers University Press 2000.
GORDON, ANN D. The Selected Papers of Elizabeth Cady Stanton and Susan B. Anthony: Volume three: National Protection for National Citizens, 1873 to 1880. New Brunsvick: Rutgers University Press, 2003.
GORDON, ANN D. The Selected Papers of Elizabeth Cady Stanton and Susan B. Anthony: Volume four: When Clowns Make Laws for Queens, 1880 to 1887. New Brunsvick: Rutgers University Press, 2006.
GORDON, ANN D. The Selected Papers of Elizabeth Cady Stanton and Susan B. Anthony: Volume five: Their Place Inside the Body-Politic, 1887 to 1895. New Brunsvick: Rutgers University Press, 2009.
GORDON, ANN D. The Selected Papers of Elizabeth Cady Stanton and Susan B. Anthony: Volume six: An Awful Hush, 1895 to 1906. New Brunsvick: Rutgers University Press.

BAKER, Jean H. Votes for Women : The Struggle for Suffrage Revisited. Cary: Oxford University Press, 2002.
BAUER, Martin W.; GASKELL, George. Qualitative Researching with Text, Image and Sound: A Practical Handbook. London: Sage, 2005.
DAVIS, Sue. The Political Thought of Elizabeth Cady Stanton. New York: NYU Press, 2008.
DUBOIS, Ellen Carol; SMITH, Richard Cándida. Elizabeth Cady Stanton, Feminist As Thinker : A Reader in Documents and Essays. New York: NYU Press, 2007.
FAIRCLOUGH, Norman. Analysing discourse : textual analysis for social research. New York: Routledge, 2003.
SEALE, Clive. Researching society and culture. London: Sage, 2004.
WOLOCH, Nancy. Women and the American experience: a concise history. Boston: McGraw-Hill, 2002.

Periodické zdroje

O'BRIEN, C. C. "The White Women All Go for Sex": Frances Harper on Suffrage, Citizenship, and the Reconstruction South. African American Review. Vol.43, No.4, 2009.
POIROT, Kristan. (Un)Making Sex, Making Race: Nineteenth - Century Liberalism, Difference, and the Rhetoric of Elizabeth Cady Stanton. Quarterly Journal of Speech. Vol. 96, No. 2, 2010.

SKINNNELL, Ryan. Elizabeth Cady Stanton’s 1854 “Address to the Legislature of New York” and the Paradox of Social Reform Rhetoric. Rhetoric Review, Vol. 29, No. 2, 2010.

Předběžná náplň práce

Předpokládaná osnova práce
1. Úvod
2. Vymezení základních pojmů
3. Stručný nástin dějin amerického feminismu 19. století
4. Vývoj volebního práva v USA v 19. století – otázka žen a černochů
4.1. – Situace před občanskou válkou
4.2. – Rekonstrukční dodatky
4.3. – Ženy a volební právo
4.4. – Obrat v 90. letech, omezení volebního práva černochů
5. Otázka rasy a diskurz Stanton a Anthony
6. Závěr

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

1. Introduction
2. Key terms definition
3. History of the american feminist movement in the 19th century – a brief description
4. Development of voting rights in the 19th century – women and blacks in the USA
4.1. – Pre-Civil war situation
4.2. – Reconstruction amendments
4.3. – Women and voting rights
4.4. – Turn in the 90s, voting rights restrictions of black population
5. The question of race and the discourse of Elizabeth Cady Stanton and Susan B. Anthony
6. Conclusion