Ozbrojené násilí - gangy maras - výzva a hrozba pro národní stát. Příklad El Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu

• Název práce v češtině: Ozbrojené násilí - gangy maras - výzva a hrozba pro národní stát.; Příklad El Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu
• Název v anglickém jazyce: Armed Violence - Gangs Maras - Challenge and Threat to the National State; in El Salvador, Guatemala and Honduras
• Klíčová slova: maras, Střední Amerika, nadnárodní gangy, násilí mladistvých, společná identita, veřejná bezpečnost, sociální vyloučení, politiky mano dura
• Klíčová slova anglicky: maras, Central America, transnational gangs, youth violence, common identity, public security, social exclusion, mano dura policies
• Akademický rok vypsání: 2010/2011
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Kryštof Přemysl Kozák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 11.06.2010
• Datum zadání: 11.06.2010
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2011 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 20.05.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2011
• Oponenti: PhDr. Malvína Krausz Hladká, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Literatura

A) Literatura neperiodická
• Alcántara Sáez, Manuel (2008): Sistemas políticos de América Latina. Madrid: Tecnos.
• Caffarelli, Constanza (2008): Tribus urbanas: Cazadores de identidad. Buenos Aires: Lumen.
• Cano, Francisca (2009): La "vida loca": pandillas juveniles en El Salvador. Barcelona: Anthropos.
• Fernández Menéndez, Jorge y Ronquillo Víctor (2009): De los Maras a los Zetas : los secretos del narcotráfico, de Colombia a Chicago. México: DeBolsillo.
• Gallego Martínez, Pedro (2008): La mara al desnudo. Málaga: Sepha.
• Mesa, Manuela (2009): Violencia transnacional en Centroamérica: retos y desafíos en Manuela Mesa (coord). Crisis y cambio en la sociedad global, Anuario 2009-2010. Barcelona: Ceipaz/Icaria, s.247-264.
• Muñoz, Isabel (2007): Maras: la cultura de la violencia; edición de Publio López Mondéjar. Madrid: Caja Duero.
• Narváez Gutiérrez, Juan Carlos (2007): Ruta transnacional: a San Salvador por los Ángeles. Espacio de interacción juvenil en un contexto migratorio. Colección América Latina y el Nuevo Orden Mundial. México: Miguel Ángel Porrua, UAZ, Instituto Mexicano de la Juventud.
• Pérez Sáinz, Juan Pablo, Andrade – Eekhoff, Katherine, Bastos, Santiago y Herradora, Michael (2004): Le estructura social ante la globalización: Procesos de Reordenamiento Social en Centroamérica Durante la Década de los 90. Costa Rica: FLASCO
• Pérez Saínz, Juan Pablo y Mora Salas, Minor (2007): La persistencia de la miseria en Centroamérica: una mirada desde la exclusión social. Costa Rica: Fundación Carolina – FLACSO.
• Scandoglio, Bárbara (2009): Jóvenes, grupos y violencia: de las tribus urbanas a las bandas latinas. Barcelona: Icaria.
• Torres Rivas, Edelberto (2007): La piel de Centroamérica: una visión epidémica de 75 años de su historia. San José, Costarica: FLASCO.
• Valenzuela Arce, José Manuel, Nateras Domínguez, Alfredo y Reguillo Cruz, Rossana (Coordinadores) (2007): Las Maras identidades juveniles al límite. México: El Colef / Universidad Autónoma Metropolitana / Casa Juan Pablos.
B) Literatura periodická
• Aguilera Peralta, Gabriel: Enfrentar la violencia con “mano dura”: políticas de contención en Centroamérica. Pensamiento iberoamericano. 2008, Nº. 2, (Ejemplar dedicado a: (In)Seguridad y violencia en América Latina: un reto para la democracia), s. 124-140.
• Arana, Ana: How the Street Gangs Took Central America. Foreign Affairs. Vol. 84, No. 3 (May - Jun., 2005), s. 98-110. Dostupné na: http://www.panama-guide.com/article.php/20050615221448528
• Boraz, Steven C. and Thomas C.Bruneau: Are the Maras Overwhelming Governments in Central America? Military Review. November-December 2006, s.36-40.
• Cabezas Valencia, Rhina, Gilsanz Blanco, Juncal y Sampayo, Lucía: Cohesión social y educación para la paz: Alternativas de prevención de la violencia infanto-juvenil en El Salvador. Revista CIDOB d'afers internacionals. 2008, Nº. 81, s. 91-108.
• Cardenal Izquierdo, Ana Sofia: ¿Son las guerras civiles responsables del crimen en Centroamérica? Revista CIDOB d'afers internacionals. 2008, Nº. 81, s. 67-90.
• Cruz, José Miguel: Los factores asociados a las pandillas juveniles en Centroamérica. ECA: Estudios centroamericanos. 2005, Nº. 685-686 (Ejemplar dedicado a: Juventud y desarrollo en Centroamérica), s. 1155-1182.
• Falkenburger, Elsa y Thale Geoff: Maras centroamericanas: Políticas públicas y mejores prácticas. Revista CIDOB d'afers internacionals. 2008, Nº. 81 (Ejemplar dedicado a: Maras y pandillas juveniles: dos mundos diferentes), s. 45-66.
• Fernández de Castro, Rafael and Santamaría, Gema: Demystifying the maras. Americas Quarterly. Fall 2007. s.62-71.
• Gaborit, Mauricio: Los círculos de la violencia: sociedad excluyente y pandillas. ECA: Estudios centroamericanos. 2005, Nº. 685-686 (Ejemplar dedicado a: Juventud y desarrollo en Centroamérica), s. 1145-1154.
• Hartnett, Matthew Joseph: En búsqueda de nuevos espacios juveniles: las maras y estrategias de prevención social en El Salvador. Iberoamerica Global. 2008, Vol. 1, Nº. 3. s.1-25.
• Huhn, Sebastian und Oettler, Anika: La telaraña de los discursos sobre la violencia en Centroamérica, in: Iberoamericana. América Latina - España – Portugal. 2005, Nr. 19, s. 188-193.
• Illescas, Sergio: El corazón de las maras. Saberes – La opinión A Coruña. Nº251, sábado, 26 de septiembre de 2009.
• Jordan, Mary (Friday 17.9.2004): Central Americas´s Gang Crisis. Prison Riots Reflect Widening Violence in Poor Nations. Washington Post Foreign Service, San Salvador, s. A01.
• Martel, Roxana: Las maras salvadoreñas: nuevas formas de espanto y control social. ECA: Estudios centroamericanos. 2006, Nº. 696, s. 957-979.
• Martín Álvarez, Alberto, Fernández Zubieta, Ana y Villareal Sotelo, Karla: Difusión transnacional de identidades juveniles en la expansión de las maras centroamericanas. Perfiles latinoamericanos: revista de la Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales. Sede México. 2007, Nº. 30, s. 101-122.
• Martínez Martínez, Rafael: Maras en América Latina y pandillas en Europa: Ni tan parecidas, ni tan distintas. Revista CIDOB d'afers internacionals. 2008, Nº. 81, (Ejemplar dedicado a: Maras y pandillas juveniles: dos mundos diferentes), s.7-15.
• Mesa, Manuela: La cooperación al desarrollo y la violencia transnacional: respuestas y retos pendientes. Pensamiento Iberoamericano, AECI/Fundación Carolina. 2008, Nº 3, s. 95-124.
• Moya Malapeira, David: Intervención pública sobre las pandillas juveniles latinoamericanas. Algunas consideraciones desde el régimen jurídico de extranjería y su aplicación en Cataluña. CIDOB d'afers internacionals. 2008, Nº. 81, s. 139-171.
• Peetz, Peter: Zentralamerikas Jugendbanden – „Maras” in Honduras, El Salvador und Guatemala. Brennpunkt Lateinamerika, Institut für Iberoamerika-Kunde Hamburg. 2004, Nr.05-04, s.49-63.
• Reguillo, Rosana: La mara: contingencia y afiliación con el exceso. Nueva sociedad 200. Noviembre/Diciembre 2005, s. 70-84.
• Reguillo, Rosana: Las múltiples fronteras de la violencia: jóvenes latinoamericanos entre la precarización y el desencanto. Pensamiento iberoamericano. 2008, Nº. 3 (Ejemplar dedicado a: Inclusión y ciudadanía: perspectivas de la juventud en Iberoamérica), s. 205-225.
• Romero Rodríguez, Manuela: La realidad de las pandillas juveniles o "maras". ECA: Estudios centroamericanos. 2006, Nº. 696, s. 1029-1032.
• Sauma, Pablo y Monge Guevara, Guillermo: Movilidad social en Centroamérica. Revista Centroamericana de Ciencias Sociales. Julio 2008, Vol. V., No. 1, s. 43-83.




C) Prameny a ostatní zdroje
On-line periodika:
BBC MUNDO
• Acosto, Sergio (19.2.2010): ONU critica a Guatemala por la inseguridad. BBC Mundo.
• Aparisi, Javier (22.12.2006): EE.UU./El Salvador: más deportaciones. BBC Mundo, Miami. http://news.bbc.co.uk/hi/spanish/latin_america/newsid_6192000/6192019.stm
• Lemus, Eric (1.7.2010): El Salvador endurece su estrategia contra las maras. BBC Mundo, El Salvador. http://www.bbc.co.uk/mundo/america_latina/2010/07/100701_el_salvador_funes_pandillas_jrg.shtml
• Lemus, Eric (25.6.2020): EL Salvador militariza cárceles de alta peligrosidad. BBC Mundo, EL Salvador. http://www.bbc.co.uk/mundo/america_latina/2010/07/100701_el_salvador_funes_pandillas_jrg.shtml
• Lemus, Eric (2.6. 2010): Las fosas comunes de las maras. BBC Mundo, El Salvador. http://www.bbc.co.uk/mundo/america_latina/2010/06/100601_0351_maras_fosas_ao.shtml
• Lemus, Eric (21.4.2010): Viviendo con miedo en El Salvador. BBC Mundo, El Salvador. http://www.bbc.co.uk/mundo/america_latina/2010/04/100421_1150_elsalvador_miedo_wbm.shtml
• Lemus, Eric (3.9.2009): La muerte en 90 minutos. BBC Mundo, San Salvador. http://www.bbc.co.uk/mundo/america_latina/2009/09/090903_1136_poveda_entrevista_gtg.shtml
• Lemus, Eric (3.9.2009): Asesinan a documentalista que retrató pandillas. BBC Mundo, San Salvador. http://www.bbc.co.uk/mundo/america_latina/2009/09/090903_0900_poveda_elsalvador_med.shtml
• Lemus Eric (17.2.2009): El Salvador: reos de brazos caídos. BBC Mundo, El Salvador. http://news.bbc.co.uk/hi/spanish/latin_america/newsid_7895000/7895939.stm
• Mance, Henry (13.7.2009): Bajo el reino carcelario de las “maras”. BBC. http://www.bbc.co.uk/mundo/america_latina/2009/07/090713_1835_maras_carceles_irm.shtml
• Narcia, Elva (2.5.2007): Maras: la cultura de violencia. BBC Mundo, Madrid. http://news.bbc.co.uk/hi/spanish/misc/newsid_6615000/6615491.stm
• Redacción BBC Mundo (10.9.2009): Arrestos por asesinato de documentalista. BBC Mundo. http://www.bbc.co.uk/mundo/america_latina/2009/09/090910_poveda_arrestos.shtml
• Redacción BBC Mundo (7.2.2007): Reunión contra “maras” en EE.UU. BBC Mundo. http://news.bbc.co.uk/hi/spanish/latin_america/newsid_6340000/6340371.stm
• BBC Mundo (6.2.2007): Refuerzan lucha contra “maras”. BBC Mundo. http://news.bbc.co.uk/hi/spanish/latin_america/newsid_6335000/6335083.stm
• BBC Mundo (24.2.2005): Maras: combate internacional. BBC Mundo. http://news.bbc.co.uk/hi/spanish/latin_america/newsid_4295000/4295895.stm
El País:
• Camarena, S./Elías.J. (3.7.2010): La violencia desborda la frontera. El País, México/Guatemala. http://www.elpais.com/articulo/internacional/violencia/desborda/frontera/elpepiint/20100703elpepiint_2/Tes
• Dalton, Juan José (28.4.2010): Centroamérica, en la encrucijada de la droga – Un representante de la ONU en la zona reclama la coordinación entre los Gobiernos contra el crimen organizado. El País, San Salvador. http://www.elpais.com/articulo/internacional/Centroamerica/encrucijada/droga/elpepuint/20100428elpepuint_2/Tes
• Villalobos, Joaqín (31.5.2010): Centroamérica y Caribe peligran convertirse en una narco-región. El País. http://www.elpais.com/articulo/internacional/Centroamerica/Caribe/peligran/convertirse/narco-region/elpepuint/20100531elpepuint_1/Tes
Revista Envío digital – http://www.envio.org.ni/archivo.es http://www.envio.org.ni/archivo.en
• Liebel, Manfred: Pandillas y maras: señas de identidad. Revista Envío. Julio 2002, No. 244. http://www.envio.org.ni/articulo/1161
• Moreno, Ismael: Masacres en las cárceles: reflejo de una crisis social y política. Revista Envío. Enero 2006, No. 286. http://www.envio.org.ni/articulo/3191
• Revista “Proceso” de la UCA de El Salvador: El Salvador – Plan “Mano Dura”: violencia estatal contra las maras. Revista Envío. Septiembre 2003, No. 258. http://www.envio.org.ni/articulo/1283
• Rocha, José Luis: El traido: clave de la continuidad de las pandillas. Revista Envío. Julio 2005, No. 280. http://www.envio.org.ni/articulo/2982
• Rocha, José Luis: Why No Maras in Nicaragua? Revista Envío. Agosto 2006, No. 301 http://www.envio.org.ni/articulo/3351
• Rodgers, Dennis: The Gangs of Central America: Major Players and Scapegoats. Revista Envío. Diciembre 2007, Nu. 317 http://www.envio.org.ni/articulo/3704


Ostatní online periodika:
• Blue, Victor J. (2.4.2006): Gangs without borders. San Francisco Chronicle. http://articles.sfgate.com/2006-04-02/opinion/17289265_1_mara-salvatrucha-gang-members-central-america
• Bruneau, Thomas C.: The Maras and National Security in Central America. Strategic Insights. Center for Contemporary Conflict. May 2005, Vol. IV, Issue 5. http://www.nps.edu/Academics/centers/ccc/publications/OnlineJournal/2005/May/bruneauMay05.html
• Hendricks, Tyche (5.12.2007): San Salvador mayor seeks help with gangs on San Francisco visit. San Francisco Chronicle, San Francisco. http://articles.sfgate.com/2007-12-05/bay-area/17273103_1_el-salvador-san-salvador-gang-violence
• Lakshmanan, Indira A.R. (17.4.2006): Gangs roil Central America. The Boston Globe, Globe Staff, San Salvador. http://www.boston.com/news/world/latinamerica/articles/2006/04/17/gangs_roil_central_america/?page=2

Dokumenty, studie, výzkumy:
• AECID (Agencia Española de Cooperación Internacional para el Desarrollo) (2007): Proyecto para prevención de la violencia juvenil en zonas urbanas.
• Asdi (Agencia Sueca de cooperación internacional para el desarrollo) (2007): Maras y pandillas, comunidad y policía en Centroamérica. http://www.undp.org.gt/data/publicacion/Maras%20y%20pandillas,%20comunidad%20y%20policía%20en%20centro%20américa.pdf
• Call, Charles. T (2000): Sustainable development in Central America: The Challenges of Violence, Injustice and Insecurity. CA 2020: Working paper #8. Hamburg: Institut für Iberoamerika-Kunde. http://ca2020.fiu.edu/Themes/Charles_Call/Call.pdf
• Programa Estado de la Nación (2008): Estado de la Región en Desarrollo Humano Sostenible. Un informe desde Centroamérica para Centroamérica. http://www.estadonacion.or.cr/index.php/biblioteca-virtual/centroamerica dostupné k 22.8.2010
• Franco, Celinda (30.1.2008): The MS-13 and 18th Street Gangs: Emerging Transnational Gang Threats? CRC Report for Congress. Order Code RL34233. http://www.fas.org/sgp/crs/row/RL34233.pdf
• Huhn, Sebastian, Oettler, Anika y Peetz, Peter: Construyendo Inseguridades Aproximaciones a la violencia en Centroamérica desde el análisis del discurso. GIGA Research Programme: Dynamics of Violence and Security Cooperation. German Institute of Global and Area Studies. Working Papers. November 2006, N°34.f
• Interpeace y Programa POLJUVE (Políticas públicas para prevenir violencia juvenil)(2009): Violencia Juvenil, Maras y Pandillas en EL Salvador. Informe para la discusión. Documentos de país. http://interpeace-lao.org/poljuve/images/articulos/poljuve/bibliografias/informe%20el%20salvador%20final.pdf
• Interpeace y Programa POLJUVE (2009): Violencia Juvenil, Maras y Pandillas en Guatemala. Informe para la discusión. Documentos de país. http://interpeace-lao.org/poljuve/images/articulos/poljuve/bibliografias/informe%20guatemala%20final.pdf
• Interpeace y Programa POLJUVE (2009): Violencia Juvenil, Maras y Pandillas en Honduras. Informe para la discusión. Documentos de país. http://interpeace-lao.org/poljuve/images/articulos/poljuve/bibliografias/informe%20honduras%20final.pdf
• Moser, C. and Winton, A., (2002): Violence in the Central American Region: Towards an integrated Framework for Violence Reduction. Overseas Development Institute Working Paper No. 171. London: ODI.
• Ribando, Clare M. (11.1.2010): Gangs in Central America. CRS Report for Congress, Order Code RL34112. Congressional Research Service. http://assets.opencrs.com/rpts/RL34112_20100111.pdf
• Rodgers, Dennis and Muggah, Robert and Stevenson, Chris (may 2009): Gangs of Central America: Causes, Costs, and Interventions. Small Arms Survey – Occasional Paper 23. Geneva: Graduate Institute of International and Development Studies.
• Rojas Aravena, Francisco (2006): El Crimen organizado Internacional: Una grave amenaza a la democracia en América Latina y el Caribe. San José, Costa Rica: El Informe Del Secretario General del FLACSO (Facultad Latinoamericana de Ciencias Sociales).
• Rubio, Mauricio (febrero 2007): El Sendero hacia las maras: El caso de Honduras. Serie de Estudios Económicos y Sectoriales, RE2-07-002. Banco interamericano de Desarrollo.
• Rubio, Mauricio (6.10.2006): Maras, pandillas, pobreza y autocontrol. Resultados de unas encuestas de auto-reporte de conductas realizadas en Honduras, Nicaragua, Panamá y República Dominicana. Implicaciones para los programas de seguridad y prevención de violencia del BID. http://idbdocs.iadb.org/wsdocs/getdocument.aspx?docnum=824851
• Sida – Swedish International Development Cooperation Agency (may 2008): Maras and Youth Gangs, Community and Police in Central America. Summary of regional and multidisciplinary study. http://www.sida.se/Global/About%20Sida/Nyhetsarkiv/Nyhetsarkiv%202009/Dokument/Maras_and_Youth_Gangs,_Community_and_Police_in_Central_America%5B1%5D.pdf
• UNDP (october 2009): Human Development Report for Central America 2009-2010 – Opening spaces to citizen security and human development. http://hdr.undp.org/en/reports/regionalreports/latinamericathecaribbean/Central_America_RHDR_2009-10_ES.pdf
• UNICEF (febrero 2008): Prevención, atención y reinserción de adolescentes en riesgo y afectados por la violencia y el fenómeno de las maras en El Salvador. Propuesta de proyecto para el gobierno de España. El Salvador.
• UNODC (2007): Crimen y desarrollo en Centroamérica. Atrapados en una Encrucijada. Oficina de las Naciones Unidas contra las Drogas y el Crimen. http://www.pnud.or.cr/index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=117&Itemid=6
• USAID (April 2006): Central America and Mexico gang Assessment. USAID Bureau for Latin American and Caribbena Affairs Office of Regional Sustainable Development. http://www.usaid.gov/locations/latin_america_caribbean/democracy/gangs_assessment.pdf


Internet
• Albuja, Sebastián e Aguilar, Isabel (23.6.2009): Gang violence and forced displacement in Central America. Artículos. POLJUVE. http://interpeace-lao.org/poljuve/publicaciones-y-producciones/articulos
• Davy, Megan (April 2006): The Central American Foreign Born in the United States. Migration Policy Institute. Dostupné ke dni 4.10.2010 http://www.migrationinformation.org/USfocus/display.cfm?ID=385#1
• Dieter Drüssel (25.10.2004): Strassenbanden von Kalifornien bis Zentralamerika. Zero Tolerance als kontinentaler Angriff. Zentralamerika-Sekretariat. Zürich. http://www.materialien.org/worldwide/americas/zas%20maras.pdf relativně stabilní
• Esteban G. Manrique (25.7.2006): Un poder paralelo: el crimen organizado en América Latina. Real Instituto Elcano. ARI Nº 84-2006 http://www.realinstitutoelcano.org/wps/wcm/connect/531ebb804f018801be59fe3170baead1/ARI-84-2006-E.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=531ebb804f018801be59fe3170baead1
• Johnson, Mary Helen (April 2006): National Policies and the Rise od Transnational Gangs. Migration Policy Institute. Dostupné ke dni 4.10.2010 http://www.migrationinformation.org/Feature/display.cfm?ID=394
• Lopez, Sharon (23.3.2009): Gangs in Central America: The Salvadorian Case. University for Peace and Conflict. http://www.monitor.upeace.org/archive.cfm?id_article=602
• Peetz, Peter (2007): "Discursos de violencia y políticas anti-delincuenciales en Centroamérica", Red Euro-Latinoamericana de Gobernabilidad para el Desarrollo (ReDGob), V. Reunión Anual, Poitiers/Frankreich, 6.-7. Dezember 2007. http://www.opalc.org/images/stories/RedGob/peetz.pdf
• UrgellGarcia, Jordi (2008): Esquipulas revisited: What can peace negotiation theory and practice learn from Central American peace processes 20 years later? Paper prepared for presentation at the 2008 IPRA Global Conference, Leuven 15-19.7.2008. Building sustainable futures. http://soc.kuleuven.be/iieb/ipra2008/papers/index.php?action=paperall

Všechny uvedené internetové odkazy a zdroje jsou aktuální a dostupné ke dni 18.7.2010. U všech zdrojů se jedná o zdroje stabilní, není-li uvedeno jinak.

Filmová/televizní/dokumentární zpracování:
• Documental Discovery Chanel (2007): Maras – La amenaza regional – televizní dokument http://www.tudiscovery.com/maras/index.shtml
• BBC: 18 with a bullet. 3dílný dokument
1. Příběh 18. pouličního gangu (18th street gang story http://www.youtube.com/watch?v=EMqVd0PAm4Q&feature=related
2. Život vraha (Life of a killer) http://www.youtube.com/watch?v=Fgkj4S0Pb5E&feature=related
3. Salvadorský vězeňský příběh (El Salvador prison story)
http://www.youtube.com/watch?v=qjiNLm89jbo&feature=related

• Poveda, Christian (2008): La Vida Loca – filmový dokument
• Programa Ocho en Punto (3.9.2009): Asesinato del fotoperiodista Christian Poveda – televizní debata
• Fukunaga, Cary (2009): Sin nombre- film

Předběžná náplň práce

Vymezení a výběr zvoleného tématu:
Region Střední Ameriky si v průběhu 20. století prošel bolestnou zkušeností vleklých občanských válek, poslední z bojových konfliktů byl formálně ukončen až v roce 1996. Ve státech El Salvador, Guatemala a Honduras jsou i dnes na denním pořádku průvodní jevy občanských válek. Je to zejména všudypřítomné násilí a delikvence. El Salvador drží v regionu Latinské Ameriky smutné prvenství, tím je počet 71 vražd na 100 000 obyvatel (rok 2009). V konečném součtu se jedná o 4365 vražd za rok, průměrně tedy 12 obětí za den. Tento počet je zároveň nejvyšší za posledních deset let. Násilí patří mezi časté formy projevů ekonomické a sociální nerovnosti v regionu. Za velký podíl trestné činnosti jsou zodpovědné gangy mladistvých – španělsky pandillas juveniles. Ve státech tzv. severního trianglu, (takto se označují státy El Salvador, Guatemala a Honduras) máme na mysli zejména maras – gangy transnacionálního původu, jejichž kořeny najdeme na předměstí Los Angeles. Všechny maras jsou pandillas, ale ne všechny pandillas jsou maras. Maras představují jeden z nejdůležitějších a nejkomplexnějších problémů, se kterým se potýkají státy severního trianglu zvláště od dob skončení občanských válek. Podle vládních zdrojů těchto tří zemí je počet členů pandillas celkově odhadován až na 60 000 (nejvíce v Hondurasu). V celé Střední Americe je pak počet členů odhadován na 70 000. Nevládní organizace dokonce mluví o počtu 200 000. Tématem mé diplomové práce je problematika maras – Jak tento jev vznikl? O jakou hrozbu se ve skutečnosti jedná? Jak reagovaly místní vlády?
Toto téma jsem zvolila hned z několika důvodů, a to nejen ze zájmu o tento region. Myslím si, že jde o jev velice zajímavý a komplikovaný, na jehož vzniku se podílela celá řada faktorů. Gangy jsou samozřejmě přítomné i v jiných zemích, ale zde tento fenomén nabírá extrémních rozměrů, kdy je zpochybňována samotná legitimita a monopol státního aparátu na legitimní použití násilí. Dá se říci, že maras přerůstají zmíněným státům přes hlavu, vytváří si paralegální systém s vlastními hodnotami, stát jako autoritu vůbec nerespektují (a stát s tím není schopen něco účinně udělat). Roli zde hraje celá řada činitelů. Tato problematika má dimenzi sociální, institucionální, ekonomickou, kulturní, bezpečnostní a nabírá částečně i nadnárodní rozměr. Tuto roli nelze zjednodušovat tak, jak k tomu často dochází v médiích. K jejímu pochopení je nutná znalost historického kontextu a ekonomicko-sociální situace těchto zemí, které si jsou blízké svým vývojem, aplikovanými politikami i současným stavem věci. Díky nástupu autoritativních režimů sdílejí středoamerické státy podobnou historii, podíváme-li se však na ně hledáčkem aktivity gangů-pandillas, lze je jasně odlišit. Gangy severního trianglu (maras) jsou početnější, formovanější a násilnější. V Nikaragui a Kostarice jsou pandillas více domácího rázu, jsou rozdrobenější a méně násilnické a výše uvedené státy proti nim postupují spíše formou preventivních politik. Např. Nikaragua má poměrně velký počet členů gangů, tito však nejsou příslušníky maras Mara Salvatrucha a Mara 18. Přisuzuje se to nižšímu počtu osob deportovaných z USA, než jak je tomu v případě zemí severního trianglu. Nikaragujci, kteří emigrovali do USA, se usadili zejména v Miami a jiných částech Floridy, Miami má tedy jinou gangovou kulturu než L.A.
Gangy nejsou ve Střední Americe novou záležitostí, která vznikla během občanských válek, počátky gangů můžeme pozorovat již v 50. letech 20. století. Mluvíme-li o maras, máme na mysli dvě „konfederace“ gangů – Mara barrio 18 (v USA má jméno 18tý pouliční gang) a Mara Salvatrucha, pod které spadají lokální gangy v několika zemích. Původně mexický 18tý pouliční gang začal svoji aktivitu v 60. letech na předměstí Los Angeles, kdy přijímal do svých řad hispánské imigranty bez ohledu na rasu či státní příslušnost. Mara Salvatrucha pak byla založena imigranty z El Salvadoru, které vyhnaly občanské války z domovů, a kteří končili v amerických ghettech bez práce a bez zázemí. Protože nebyli pod ochranou žádného gangu, založili si vlastní. Svoji práci soustředím na působení maras ve státech Střední Ameriky – El Salvador, Guatemala, Honduras. Podle FBI mají středoamerické gangy vazby na členy gangů amerických ve více jak 30 státech USA.
Po skončení občanských válek zahájily USA program masivních deportací odsouzených zločinců, které pak přivedli zpět do svých rodných zemí i členy maras. Tyto vlny brutálních mladistvých však nebyly státy schopné absorbovat. Členové maras často neměli k zemi svého původu vztah, do USA přišli jako batolata a angličtina byla jejich rodným jazykem. Bez zázemí a bez práce se vrátili k tomu, co uměli - k životu v gangu. Přinesli americkou gangovou kulturu LA a crack. K maras se také přidali členové ostatních tradičních gangů, ex-guerilloví bojovníci a demobilizovaní vojáci. Migrace během občanských válek měly za následek rozdělení a rozpady rodin, členové maras často pocházejí z neúplných rodin, typická je nepřítomnost otců. Maras jsou zodpovědné za vraždy, napadení, únosy, krádeže, znásilňování, drží také velké množství zbraní a ve velkém konzumují drogy a alkohol. Odhaduje se, že ve Střední Americe se nachází přes 2 miliony nelegálních zbraní, pouze v El Salvadoru se jedná o půl milionu. Aktivity gangů se zároveň podílejí na snížení hrubého domácího produktu regionu. Maras hrají významnou roli v pašování lidí, drog, automobilů a zbraní z regionu či skrze něj. Cílovou stanicí jsou zejména USA. Maras se vyznačují důmyslnou organizací. Kontrolují částí migračních toků, cizí jim není ani využití nových technologií a informačních systémů.
Význam problému dokazují regionální konference věnované pouze maras. El Salvador, Guatemala a Honduras se nacházejí ve stavu sociální a politické krize. Více jak polovina populace je mladší 24 let, a právě tato skupina obyvatelstva je přítomností gangů silně ohrožena. V regionu panuje obrovská nezaměstnanost a mladí nevidí žádné pozitivní vyhlídky do budoucnosti. Jednoduše řečeno, podmínky chudoby, domácího násilí, nedostatečného vzdělání a nedostatku pracovních příležitostí spolu s nepřítomností rodinného zázemí či zázemí komunity zvětšují šanci, že se mladí uchýlí k životu v gangu.
Byl to honduraský prezident Ricardo Maduro, kdo započal tvrdý boj proti maras. Revize trestního zákoníku ze srpna 2003 označila pouhé členství v gangu jako nelegální a hrozilo za něj odnětí svobody mezi 6 a 12 lety, Maduro požadoval dokonce 20-30 let vězení. El Salvador a Guatemala adoptovaly podobné programy. V El Salvadoru je to Plán tvrdé ruky (Plan Mano Dura) a Plán super tvrdé ruky (Plan Super Mano Dura), v Guatemale Plán Tornado a Plán Escoba, v Hondurasu Nulová tolerance (Cero Tolerancia) a Plán modré svobody (Plan Libertad Azul). Strategie ukázaly, že země severního trianglu preferují represivní opatření. Některým těmto zákonům byla vytýkána protiústavnost (proti Konvenci OSN o právech dítěte). Výsledky, které se dostavily, byly pouze okamžité a krátkodobé. Vládní politiky selhávají a situace se dále zostřila. Policejní a ozbrojené složky dostaly větší pravomoci, lidé jsou zatýkání pouze za svůj vzhled či příslušenství k maras, ne za konkrétní zločin. Zadržení často čekají ve vězení bez řádné obžaloby. Mnozí poukazují na potlačování lidských práv, stát nepřišel s jiným typem politiky než je represe. Gangy se dokázaly přizpůsobit nové situaci, staly se nebezpečnějšími, rafinovanějšími a organizovanějšími – změnily oblékání, přemístily se i mimo městské prostředí. Nezdržují se již tolik v ulicích, vyhýbají se tetování, zlepšily způsob komunikace a přišly s novým typem přísunu financí, který předtím nebyl – s vydíráním. Vydírají osoby ve svém sousedství za poskytnutí ochrany – řidiče autobusů, obchodníky… Maras mění svoji dynamiku, reagují na kroky vlády i změnu prostředí, a tak je proto nutné aktualizovat naše chápání tohoto fenoménu. Dalším souvisejícím problémem je otázka věznic, které jsou extrémně přeplněné. Dochází k masakrům, kdy se nejen členové opozičních gangů zabíjejí mezi sebou, ale zabíjejí i ostatní vězně. Tím, že jsou dáni spolu do věznic příslušníci téhož gangu, je docíleno napomáhání zlepšení struktury, soudružnosti a disciplíny maras. Věznice také slouží jako místo k náboru nových členů a radikalizaci těch stávajících (stávají se více násilnickými). Maras zde získávají napojení na organizovaný zločin, která předtím neměly. Novinářka Ana Arana výstížně uvedla, že věznice slouží jako dokončovací školy pro zločinecké kruhy – „Prisons act as gangland finishing schools.“
Na vývoj maras měla jasný vliv změna a zpřísnění imigrační politiky USA po 11. září a dopady neoliberálních politik v regionu (stát se vzdal řady sociálních politik). Každoročně Spojené státy deportují zpět do Střední Ameriky osoby s kriminálním záznamem, americké imigrační zákony však nedovolují americkým úředníkům prozradit kriminální pozadí deportovaných. Nově příchozím není poskytnuta od státu žádná sociální či zprostředkující pomoc. Státní a justiční aparát není zároveň připraven k boji proti kriminální síti. I když členové gang opustí, jejich život je ohrožen. Mohou být zabiti buď policií, která je nerespektuje, členy opozičního gangu, anebo svými bývalými parťáky. Maras přispívají k nejisté bezpečnostní situaci v regionu a jejich působení má výrazný společenský dopad. Tím, že společnost sama zároveň přispívá ke zhoršující se situaci a státy nemají dostatečné kapacity k efektivnímu řešení problému maras, se ocitáme se ve spirále, kdy se společnost a maras ovlivňují navzájem. Díky této skutečnosti je velice obtížné dosáhnout optimálního rozřešení.

Časové vymezení a metodologie práce
Cílem mé diplomové práce je porozumění komplexnosti fenoménu maras a poskytnutí detailní analýzy tohoto fenoménu. Z metodologického hlediska se bude jednat o kritickou analýzu problematiky. Hlavním časovým rámcem je rok 2003 - zavedení prvních protigangových zákonů - do poloviny roku 2010. Při vysvětlování původu maras se budu zabývat i děním v 80. a 90. letech 20.století. Z geografického hlediska je práce výhradně zaměřena na země severního trianglu Střední Ameriky – El Salvador, Guatemala a Honduras, s občasným přesahem do USA. Hlavní výzkumné otázky, na něž budu hledat odpověď: Jak vznikl jev maras a jaké procesy se na tom podílely/jí? Kdo jsou maras? Nakolik napomáhá sociopolitická situace daných zemí k působení maras? O jakém druhu hrozby mluvíme? Jaké jsou vazby maras na organizovaný/transnacionální zločin? Jaké jsou dopady politik, které dané státy přijaly?

Hlavní hypotézy jsou:
1) Členové maras – jedná se o sociální skupinu, občany, které stát není schopen začlenit do společnosti, cítí se vyloučeni ze společnosti, která jim nenabízí budoucnost (sociální vyloučení)
2) Jejich existence souvisí s nefunkčností státu. Například v sociální oblasti stát zcela selhává, v bezpečnostní také – některá území jsou ovládaná pouze maras, nedostatek policistů a jejich nevybavenost, bezzubý justiční systém. Řada zločinů se vůbec nevyšetřuje, věznice jsou přeplněné…. Z těchto důvodů má stát pouze iluzorní kontrolu nad svým teritoriem.
3) Medializace maras a diskurs používaný v politických prohlášeních a mediích problematiku zjednodušují a nafukují. Manipulace s informacemi ovlivňuje společenské vnímání maras, kdy je šířen pocit strachu a nejistoty a ospravedlňuje se nárůst vojenské a politické kontroly. Ve skutečnosti v případě maras nejde o největší hrozbu národní bezpečnosti, ani nenesou hlavní váhu v obchodu s drogami.
4) Restriktivní politiky mají negativní politické a sociální následky, které situaci zhoršily. Je nutný holistický přístup (např. obnovit politiky sociální asistence, zaručit přístup ke vzdělání, zvážit jakou úlohu hraje násilí ve veřejném životě, vyřešit korupci institucí, politici a média by neměli šířit strach i paniku a nevyužívat situace k sociální kontrole…). Na holistický přístup je však potřeba financí a prostředků, které státy nemají ani neumějí používat.
V práci použiji dva teoretické koncepty. V kapitole věnované vnitřnímu světu maras zařadím teoretickou část - teorii subkultur - teorii gangů, tak jak ji prezentovali autoři Cohen, Cloward, Ohlin a Miller. Tyto teorie budou aplikovány na maras. Podíváme se na 3 generace gangů a zařadíme si maras. V kapitole zabývající se napojení maras na organizovaný zločin si definujeme a charakterizujeme organizovaný zločin a přesvědčíme se, zda v případě maras můžeme mluvit o subjektech OZ a jaká je jejich transnacionalizace.


Předpokládaná osnova práce
I. Úvod
II. Stať
1. Původ a vývoj maras v regionu Střední Ameriky
2. Vnitřní svět maras dnes a teoretické uchopení fenoménu maras
2.1. Mara jako rodina
2.2. Vlastní pravidla a znaky identity
2.3. Organizační struktura a financování
2.4. Kultura násilí
2.5. Definice gangu, Teorie subkultur
2.6. 3 generace gangů
3. Maras a současná společnost
3.1. Dopady činnosti gangů a vliv maras na současnou společnost
3.2. Vliv současné společnosti na formování maras. Násilná odpověď na sociální vyloučení?
4. Maras jako národní a regionální hrozba
4.1. Maras a obchod s drogami, zbraněmi, kontrola migračních toků
4.2. Limitovaná transnacionalizace
4.3. Definice a charakteristika organizovaného zločinu. Přeměna maras v organizovaný zločin?
4.4. Maras jako hrozba národní a regionální bezpečnosti
5. Reakce na maras
5.1. Politická a mediální konstrukce maras
5.2. Vládní politiky
5.3. Následky represivních politiky
5.4. Alternativní přístupy řešení a jejich rizika
5.5. Regionální a mezinárodní spolupráce v boji proti maras

III. Závěr

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The three countries of Central America El Salvador, Guatemala and Honduras, which form the so-called Northern Triangle, are among the most violent countries in the world. One of those contributing to local violence are the gangs “maras”. This thesis "Armed Violence - Gangs Maras - Challenge and Threat to the National State in El Salvador, Guatemala and Honduras." deals with the problem of transnational gangs Mara Salvatrucha (MS-13) and Barrio 18 (M-18) and with the interaction between maras and society. The aim of this thesis is to understand the complexity of the maras phenomen and to provide its detailed analysis. Maras were originally founded in Los Angeles by Mexican (M-18) and Salvadorian (MS-13) immigrants. As a result of tighter U.S. immigration policy, some members were deported to their country of origin – to the northern triangle countries. The strong cultural identity of maras appealed to thousands of young people and helped in the rapid expansion of the gangs. Maras are currently regarded as one of the greatest threats to the Central American region. Since 2003 the governments have led a repressive campaign to combat maras, which is supported by media and which sought to involve military in police actions. However, the tactical policies of a firm hand approach have not had the desired effect. Labeling maras as the main source responsible for violence in the country’s diverts away attention and resources from deeper problems such as large poverty, unemployment, rampant corruption, weak rule of law, dysfunctional judicial system, social inequality...factors, that are also concerned in the diffusion of maras.