Při výběru garanta předmětu se zobrazují připomínky jak k němu, tak ke všem vyučujícím daného předmětu. Při výběru vyučujícího, který garantem není, se zobrazují připomínky vztažené pouze k němu.
prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. [31-107], Úvod do evoluční biologie [MB170P55, přednáška]
Myslim ze prednaska by si za uroven pozadovanych vedomosti na skusku zasluzila viac kreditov. Velmi ma ale bavila a to sa zaujimam o bielu vedu. Plus je aj to ze skripta su na internete spolu s nahravkami z prednasok.
Vytkol by som vsak vnucovanie nazoru prednasajuceho v prednaske o kritike a obhajobe evolucnej teorie...
vzhledem k počtu přihlášených studentů nebylo možné chodit na přednášky, protože kapacita zoologické posluchárny je výrazně pod 300 lidí. náhradní řešení ve formě nahrávání přednášek na diktafon a jejich zveřejnění na webu je originální, ale to bych brala spis jako doplněk, pokud se student nemůže účastnit přednášek třeba kvůli praktiku
V příštím roce budeme žádat o přidělení VG. Ale obávám se, že vzhledem k pravděpodobně méně vhodnému času přednášky uvidí ve skutečnosti přednášku nejspíše méně studentů, než když byla umístěna do VZ.
Tahle přednáška mě tedy opravdu nezaujala a hlavně otázky, které byly ve zkoušce, jsem pak zpětně nemohla dohledat ani ve svých poznámkách z přednášek ani v poskytnutých skriptech. Celkově jsem s touto přednáškou velmi nespokojená (platí pro oba přednášející).
Vy jste ďábel! Jedna z nejlepších přednášek, úžasně se poslouchá a smáli jsme se skoro při každém slově. Jen by chtělo ze zkoušky odstranit otázky, které se neprobíraly...
Při této přednášce byla, je a zřejmě nadále bude posluchárna naplněná. Tu atmosféru nahrávky prostě nemůžou nahradit,i když při přípravě na zkoušku jsou velmi užitečné.
Je toho dost, co člověk musí dostat do hlavy. Na druhou stranu se jedná o velmi zajímavé zastřešující téma všech biologických oborů. Kromě toho je docent Flegr z těch lidí, kteří když mluví, tak prostě nemůžete usnout, i když byste toho měli sebevíc plné kecky - přednáška je zajímavá, živá, přednes vtipný a rozhodně ne nudný. Vřele doporučuji! :o)
Pěkné přednášky, dostupné materiály ke studiu, písemná část zkoušky je sice tak trochu o zmatení nepřítele, ale vzhledem k tomu, že test musíte v podstatě napsat, abyste mohli jít k ústní zkoušce (takže i když dostanete za čtyři, nic to neznamená, jen si pak jdete popovídat), nemyslím si, že by to bylo na škodu. A termínů na vylepšení známek je dost a jsou až do září.
Velmi přínosná přednáška, ze které se dá odnést řada zajímavých a žádoucích postřehů a pohledů na biologii. Pan Flegr patří k nejlepším přednášejícím na této fakultě. Jedinou výhradu, stejně jako u metodologie vědy, mám k testu (přestože jsem v něm dopadl dobře). Forma promítání s nemožností vrátit se k předchozím otázkám není vhodná. Chápu, že to bylo asi opatření kvůli tomu, co se stalo při 1. termínu, na druhou stranu únik testového zadání mezi studenty určitě není jen chyba studentů:-)
Přednášky byly velmi zajímavé, dobře strukturované (osnova promítaná na počítači)a okořeněné vtipnými poznákami. Musím ale říct, že jsem byla docela ráda, že jsem sehnala učebnici, občas bylo něco řečeno ne zcela jasně. Taky věšení nahrávek z přednášek na internet je dobrý nápad. Test byl docela záludný, osobně mi nevyhovují otázky promítané na počítači, připadá mi to pro studenty už až moc omezující. Taky tolik antiopisovacích opatření v jednom testu jsem ještě neviděla. Ačkoli téma přednášky bylo zajímavé, látky bylo přece jenom docela dost, možná by stálo za to uvažovat o zvýšení kreditového ohodnocení.
Minulý rok jsem měl zapsanou Praktickou metodologii vědy a můj komentář je podobný jako tehdy. Pan doc. Jaroslav Flegr je velmi dobrý přednášející, který umí zaujmout své posluchače. Mohl jsem kvůli statistice chodit jenom na jednu hodinu z trvání přednášky, přesto mi to za to stálo (stejně jako v případě doc. Daniela Frynty). V této souvislosti také hodnotím jako velký klad vyvěšení nahrávek na internet.
Bohužel organizace přednášek doc. Flegra má stále, dle mého názoru, 2 slabiny:
a) užitečnost prezentací - je velká škoda, že prezentace nejsou o něco obsažnější, aby mohly sloužit jako osnova, když se člověk později učí na zkoušku – alternativou by mohl být podrobný sylabus přednášky (nejlépe stupně propracování jako sylabus k Biostatistice prof. T. Herbena - pozn. ovšem pokud možno o něco srozumitelnějším jazykem).
V tomto kontextu narážím především na informace jako např. Wahlundův efekt – pokud mne paměť, nahrávky a zápisky mých pilnějších kolegů neklamou, do základní přednášky doc. Flegr nezařazuje. Jest pravdou, že tento pojem je zmíněn (dostatečně) v učebnici, kterou doc. Flegr napsal. Přesto nemyslím, že je rozumné předpokládat od studentů na základní přednášce detailní znalost příslušných pasáží zmiňované učebnice (navíc ta je napsána značně rozvlekle a tato informace se v ní při čtení snadno ztratí).
b) zkouška - způsob její organizace považují za dosti kontraproduktivní, demotivující a zejména neobjektivní.
Svá tvrzení opírám především o tyto důvody:
- celá organizace zkoušky a především způsob zadávání otázek (promítání dataprojektorem na zeď, cca 30 s na otázku, bez možnosti se k otázce vrátit) uměle vyvolávají přehnanou atmosféru strachu a konkurence.
To pochopitelně vede u mnoha lidí k poklesu schopnosti soustředit se = jejich výsledek neodpovídá tomu, co umí.
- způsob formulace otázek neodpovídá času, který má student k dispozici a často ani cíli, tj. zda rozumí evoluční biologii.
Sedíte-li ve ztemnělé posluchárně s vědomím, že máte asi 20-30s na odpověď na otázku, je velmi nepříjemné se setkat s otázkou, jejíž všechny čtyři odpovědi jsou zformulovány podobně této:
"když druhá odmocnina z druhé mocniny selekčního koeficientu je menší než reciproká hodnota Ne"
Nejspíše není třeba asi dodávat, že velmi významné procento studentů tuto otázku ani v daném čase nestihne přečíst tak, aby sis stihli dát dohromady, co která odpověď znamená, natož pak rozhodnout, která je správně. Zbyde pak pouze zoufalství a natipování správné odpovědi. Takováto formulace otázek pouze směřuje k třídění studentů podle reakčního času, schopnosti rychle číst a porozumět textu a v citovaném případě i rychle aplikované znalosti matematiky. Z toho opět plyne, že takováto otázka se mine svým cílem, tj. zjištěním porozumění evoluční biologii.
- čas poskytovaný na jednotlivé otázky naprosto nekorespondoval jejich náročnosti (ať již na přečtení či rozhodnutí o správné odpovědi)
Chápu, že za dané situace musel doc. Flegr improvizovat, přesto myslím, že v této situaci bylo možno zaujmout výrazně humánnější řešení. Přinejmenším se nabízely dvě možnosti (i) vizuálně kontrolovat, zda většina lidí již otázku přečetla a odpověděla, či (ii) korelovat čs na otázku s délkou textu. V obou případech, je však, dle mého soudu, žádoucí poskytnout času na úvahu spíše více než méně, neboť v opačném případě se opět vzdalujeme objektivnímu zhodnocení porozumění evoluční biologii.
- i v rámci samotné idey hodnocení pomocí kvantilů á la měkká selekce lze najít slabá míst výrazně ovlivňující objektivitu zkoušky
Samozřejmě na jednu stranu kvantilové hodnocení umožňuje kalibraci podle toho, jak test všeobecně dopadl. Ovšem na druhou stranu, např. v případě mého termínu, tj. 26.1., došlo k situaci, že díky tomuto hodnocení, bylo možné získat stupeň „dobře“, a tudíž složit zkoušku z evoluční biologie s pouhými 10 body ze 30 možných (resp. 29, nevím, jak nakonec byla vyřešena otázka 23). Toto číslo se již velmi výrazně blíží počtu bodů, kterého lze efektivně dosáhnout pouhým tipováním (kvantil binomického rozdělení při 30 pokusech s pravděpodobností úspěchu  = 0,25 pro 9 a méně úspěchů činí pouze 0,8034066). Pokud by student tedy nebyl dostatečně slabozraký, aby v zšeřelé posluchárně na papírku s paranoidně zpermutovanými písmenky cca velikosti 8 b. nezaškrtl nějaká písmenka e), tak by měl přibližně 19,65934%-ní šanci složit zkoušku z evoluční biologie, aniž by o evoluční biologii věděl ani Ň.
- s předchozím bodem souvisí velmi nízký počet vypsaných termínů písemného testu
Chápu, že toto je způsobeno použitým systémem hodnocení, ale existence pouze dvou termínů písemného testu mi značně zkomplikovala situaci. Na jeden z testů jsem nemohl jít kvůli zkoušce z biostatistiky, na níž byly vypsány původně také pouze 2 termíny (z důvodu nepřítomnosti přednášejícího), a tak mi zbyl pouze jeden. Kdybych jel v té době na lyžařský výcvik jako mnozí moji spolužáci, tak bych zřejmě nemohl podle poznámky u ústních termínů vůbec zkoušku vykonat. Myslím, že by bylo fér vypsat i písemných termínů o něco více (alespoň 3-4 rovnoměrně rozložené v průběhu semestru).
- současná podoba otázek v testu je značně demotivující
U ústní zkoušky snad není k výsledku písemného testu přihlíženo, přesto tento výsledek má, podle mne, nezanedbatelný vliv – student si ho nemůže vymazat z paměti. Ve svém okolí jsem se již setkal s lidmi, kteří výsledkem takovéhoto testu byly značně demotivováni a dostali se do nálady typu, "stejně se nebudu učit, protože je to jedno - na to co si vymyslí se stejně nedá naučit". Nemyslím, že toto je cílem zkoušky, a pochybuji, že takovýto stav pomůže studentům získat kladný vztah k evoluční biologii.
- ad poznámka, již nám doc. Flegr poslal e-mailem:
"Porovnanim vysledku z techto dvou otazek a puvodnich otazek textu nebylo nasledne obtizne zjistit, kteri studenti meli predem s nejvetsi pravdepodobnosti odcizene zadani textu k dispozici."
Musím pana doc. Flegra zklamat - sám vím minimálně o jednom člověku, jenž toto zadání měl také k dispozici, měl výrazně méně bodů v druhé doplňující části, a přesto nebyl pozván k přezkoušení (a zkoušku udělal).
Obávám se, že v současné atmosféře posedlosti úspěchem, pokud možno s minimálním vynaloženým úsilím, jsou kroužkovací testy samy o sobě významným motivačním faktorem nezanedbatelné části studentů ke sdělování si otázek skrze bioforum i jiné cesty.
Co s tím?
Samozřejmě si uvědomuji, že nemám nejmenší právo ani zkušenosti udílet rady, jak zkoušet nás, studenty, ale říká se, že kritika, která jen vytýká a neříká co s tím, je vhodná leda tak do koše. Následující these jsou pouze mým subjektivním, spíše úvahou podloženým, názorem.
- myslím, že je potřeba obnovit opět „tvrdou selekci“, tj. např. k dosažení stupně „výborně“, je třeba získat 90 a více procent atp.
Alternativou by mohla být „tvrdá selekce“, avšak kalibrovaná podle nejlepšího testu, tj. základem počtu bodů není celkový součet, ale počet bodů dosažený nejlepším studentem v tomto termínu, resp. verzi testu.
- s tím souvisí i další bod – úroveň testu by měla být nastavena již apriorně tak, aby bylo možné, že určitá byť malá část studentů jej napíše celý dobře (to při současné situaci je značně nereálné a rozhodně se s tím nepočítá
- otázky by měly být zformulovány pokud možno srozumitelně, nikoliv s apriorním cílem zmást a maskovat méně používanými jmény, jinými čistě matoucími kroky.
- test by buď neměl být časově omezen, nebo by měl být časový limit nastaven tak, aby většina zkoušených test dokončila ještě bezpečně před jeho dokončením.
- jistě má také i smysl, byť je to technicky výrazně náročnější, zavést opět doplňovací otázky. Ty jsou sice náročnější na posouzení, ale případná chyba by byla neutralizována možností přezkoušení jako doposud je neutralizována chyba špatné matrice správných odpovědí. Tento bod spolu s bodem prvním považuji za nejzásadnější.
Závěrem
Tento text nevznikl na základě toho, že bych byl na zkoušce poškozen (měl jsem bezpečně za „výborně“) ani nemám jiný důvod k negativnímu postoji vůči doc. Flegrovi.
Jsem si vědom toho, že převážná část mého příspěvku se nesla v dosti kritickém duchu. Proto bych rád znovu zdůraznil, že doc. Flegr je určitě velmi dobrým přednášejícím, schopným své studenty zaujmout. Rozhodně si myslím, že obsah jeho přednášek je velmi zajímavý a užitečný v mnoha oborech. Na tom nic nemění ani můj zásadní nesouhlas se současnou podobou zkoušky a naopak si v tomto semestru zapisuji Mikroevoluci a makroevoluci.
Dekuji za kriticke hodnoceni, v zasade mate ve vsech bodech pravdu (az na jeden), z formy zkouseni, kterou si kazdorocne vynucuje velky pocet studentu, jsem sam nestastny. Nikoli proto, ze takto nastavenym sitem nutne proklouzne par nepripravenych studentu, kteri meli stesti pri typovani spravnych odpovedi, ale proto, ze se pri nem nemam moznost osobne setkat s vynikajicimi studenty, kteri s prehledem dostanou jednicku jiz v pisemne casti zkousky. Ten bod, ve kterem se mylite: na pisemnou cast zkousky student nemusi, je to pro nej pouze sance navic ziskat znamku, ktera by ho uspokojila. Kdyz se mu to nepovede je na tom pri ustni casti prvniho terminu uplne stejne jako ten, ktery na pisemku neprisel(studentu prichazejicich na zkousku se neptam, zda byli na pisemce a jakou znamku dostali).
Moc se mi líbí, že jsou k dispozici všechny prezentace, nahrané přednášky a ještě k tomu kniha ve které je to taky všechno!! Rozhodně si nikdo nemůže stěžovat, že by se neměl z čeho učit, nebo že by nevěděl, co se učit!!
Tato přednáška patří mezi jednu z nejzábavnějších v zimním semestru. Výklad je srozumitelný, příslušná literatura plně dostupná, včetně nahrávek z přednášek.
Nerozumím tomu, proč tolik studentů nadává na způsob zkoušení docenta Flegra, především pak na nulté termíny. Námitky, že je to rychlé, stresující a že to nemusí zkoušet opravdové znalosti z evoluční biologie, ale úplně jiné věci, jak to prezentoval Zdeněk Janovský ihned po zkoušce jsou asi oprávněné. Nějak ovšem zapomínáme na to, že nultý termín nám nikdo jiný ke zkoušce neposkytne a pokud to někomu ze studentů vadí, tak na něj chodit vůbec nemusí a můžou jít rovnou na ústní. To je potřeba si také uvědomit! Mě se tento způsob docela líbí. K přednášce nemám připomínek a hodnotím ji jako velmi zajímavou a přínosnou (tedy v podání docenta Flegra). Taky mám pocit, že na 3 kredity je toho na zvládnutí až až.
Předmět je zajímavý a přednášky určitě stojí za návštěvu, bylo by ale lepší si ho zapsat až v pokročilejším ročníku, případně ještě lépe si ho nezapasat a chodit na přednášky jen v případě zájmu. Test byl nad moje síly a ústní reprodukce přednášeného v podstatě taky.
Profesor Flegr, co se týče přednesu, je opravdu profesionál. I jeho sofistikovaný způsob zkoušky je propracován do detailu, nemyslím si však, že odráží a spravedlivě ohodnocuje znalosti studentů. Způsob- několik správných odpovědí, ale jen jedna nejsprávnější, mi nepřijde moc fér.
Trivialní otázky (třeba na terminologii) mohou mít i v biologii jednu správnou odpověď. Netriviální otázky bohužel zpravidla nemají v biologii žádnou úplně správnou odpověď ani úplně nesprávnou odpověď. Upozornění, že v případě, že by vám snad přidalo, že některá otázka testu má víc správných odpovědí, máte zatrhnout pouze tu nejsprávnější byla určena hlavně těm nejlepším studentům, kteří znají i výjimky a kteří by právě díky svým nadstandardním znalostem mohli zbytečně ztratit body.
Velmi zajímavá přednáška, už se těším na makroevoluci a mikroevoluci...Vadí mi hodně forma testu, šlo tam spíš o schopnost fungovat ve stresových a nezvyklých situacích než o to, uplatnit svoje znalosti...moje individuální pocity z této písemné zkoužky: zmatenost, nesoustředěnost, chaos, šok, bezradnost, cože?, nespravedlnost...
To je mi líto. Ale jak víte, a jak bylo předem řečeno, když student není s výsledkem tohoto testu spokojen, tak se k výsledku písemky při ústní části zkoušky nepřihlíží.
Prijde mi ponekud na hlavu postavene, ze pokud student v pisemnem testu dosahne dostatecneho poctu bodu na znamku vyborne, tak ze musi jeste absolvovat ustni zkousku... Pritom se teto pisemne zkousce nelze vyhnout... Osobne se mi prici venovat tolik casu jednomu premetu (v podstate mit 2 rovnocenne zkousky z 1 predmetu). Pokud chce student za vyborne, musi absolvovat tuto zkousku dvakrat... Tato prednaska me pristupem ke studentum zklamala...
Zda si student zaslouží z evoluční biologie výborně, je možné zjistit pouze při ústním zkoušení. Písemka byla nepovinná - byl to v podstatě termín navíc. Kdo věděl, že chce jedničku, tak na písemku nemusel vůbec chodit. Pravidla zkoušení a známkování byla zveřejněna předem na webu a byla zopakována i na přednáškách.
Rozdíl mezi známkou 1 a 2 je obrovský.
Po napsání prvního testu za 1 je třeba svůj výkon potvrdit v dalším testu, který je však nepoměrně těžší,takže minimálně já a další 3 lidé z mého okolí po aspiraci na 1 dostali 4.
Nerozumím tomu, proč jsou takto "selektováni" studenti kterým stačí 2.
To, co chci kritizovat, je, že nikde nebylo upřesněno, že druhý test bude těžší.Připadá mi to...lstivé.
Druhý test je podstatně jednodušší než druhý. Neprojdou jím jen ti, kdo se na zkoušku vůbec nepřipravovali a i ti se mohou zúčastnit ústní části zkoušky - jen jim vždy doporučuji, aby to nedělali, ze nejspíš pouze ztratí čas čekáním až na ně přijde řada. Nevěřím, že člověk který velmi obtížnou první písemku napsal na zaslouženou jedničku by mohl vyletět ze druhé písemky. A vůbec nevěřím, že takové osoby mohly byt v tomto semestru čtyři. Ze tří stovek studentů snad může jeden napsat písemku náhodným typováním odpovědí za jedna nebo se může nějak předem dostat k otázkám (proto jedničkáři musí ještě na ústní zkoušku), že by se jednalo o 4 nezávislé případy však neuvěřím.
Dobrá přednáška v podání obou vyučujících. Jediný problém je "Flégrovský typ zkoušky" - prezentace s otázkami, přečtěte si zadání a teď - 5 vteřin na zaškrtnutí odpovědi v archu. Je to značně stresující způsob, navíc člověk znění otázky ne vždycky pochopí. Pak je taky třeba vyznat se v zápisových arších na odpovědi.... Osobně dávám přednost ústnímu zkoušení.
Sice mírně s křížkem po funuse, ale přesto - nedá mi to, abych se zde také nevyjádřila k předmětu, do kterého jsem dávala své velké naděje. Evoluční biologie mě vždycky táhla, ovšem způsob zkoušky mi ji navždy a definitivně zcela znechutil. To nebyla prověrka znalostí z oblasti evoluce, ale jakási examinace, jejímž předmětem bylo zvládnutí stresu, nikoliv látky. Přestože přednášky byly vždy poutavé, zajímavé, vtipné a obsažné, zkouška se změnila v pedagogův soukromý experiment, kdy z nás dělal laboratorní králíky (sofistikovanost struktury testu se nedá upřít, nicméně si nejsem jistá, zda se pro examinaci studentů univerzity hodí). Druhý pokus, který měl být ústní, se změnil v písemnou frašku, kdy za nějaké tři minuty od nás bylo požadováno zodpovězení jedenácti nadiktovaných otázek s přípustnou hranicí jedné chyby (a přestože se vzápětí hranice snížila na padesát procent, úspěšnost druhého pokusu byla nulová). Pane Flégr, měl jste vždycky mé obrovské sympatie, ale tehdy jste mě od evoluční biologie bohužel velice účinně odradil.
Přednáška byla příjemná - povětšinou zajímavá a taky se člověk nemusel děsit, co zase nepochopí.
Ke zkoušce - nepřišla mi tak hrozná, jak se traduje. Je fakt, že písemka je asi trochu nefér - otázky na plátně, malá písmenka, matoucí formulace, nemožnost vrátit se... (a mmch, Wahlundův efekt si z přednášky nepamatuju a v sešitě ho nemám, ač jsem chodila poměrně poctivě a stejně tak vyráběla zápisky...). Ale je to pro všechny stejné a vzhledem k měkkému výběru a mírnému známkování(30 otázek (myslím), za 10(9) chyb ještě jednička) na tom možná nezáleží - a kromě toho se nepovedená písemka nepočítá a člověk jde k ústnímu, jakoby se nic nestalo. Kdo bývá hodně nervózní, v nevýhodě ale bude.
I když musím říct, že já jsem byla celou organizací testu a sofistikovaností protiopisovacích opatřeních tak fascinovaná ("Flegrovský test" je zajímavý zážitek), že jsem ani nestihla být nervózní :-)
Výborná přednáška, doc.Flégr mě od první hodiny nadchl a vzbudil zájem o tento předmět. Ani jsem neváhala se zapsáním kurzu Mikro a makroevoluce!
Způsob zkouškového testu není sice ideální, ale nepřišlo mi to tolik stresující, jak tu je popisováno. Přednášející se snažili vyjít vstříc lidem, kteří na odpovědi potřebovali více času.
Toto byla zajímavá přednáška svou logickou stavbou a akcentem. Logickou stránku věci držel pan Flegr důsledným způsobem, takže se přednáška nezvrtla k pouhému popisu názoru...
Student zakázal zobrazování osobních údajů, 17.06.2009, 1. Ročník, Ekologie a ochrana prostředí, bakalářské
Přednášky byly zábavné a často vtipné. Nejlepší předmět v tomto semestru..
Horší byla písemka... Pro ty, kdo nezvládají rychlé rozhodování ve stresu, to moc není...
Profesor Flegr je dle meho nejlepsi prednasejici na fakulte, prednes ma hlavu a patu a nenudi. To se neda ovsem rict o prednaskach docenta Frynty. Latka je dobre pokryta materialy vcetne nahravek z predchozich let - coz by mel byt velky priklad pro ostatni pedagogy. Vyhrady ke zkousce nemam, obhajova jednicky je sice trosku otrava, ale opravdu spis povidani, nez regulerni "dvacetiminutovka". Vzhledem k vetsimu objemu uciva (tech 500 stran chvilku zabere) bych pridal jeden kredit. Celkove Thumbs Up.
Líbí se mi styl výuky, který pan Flegr staví na bodech v prezentaci.Tak jsou studenti nuceni poslouchat jeho výklad, který je nehledě na to zajímavý, vtipný a svižný.
Dále velmi oceňuji audionahrávky.
Přednášky profesora Flegra jsou výborné. Skvěle vykládá a vysvětluje, takže jsem se snažila chodit na všechny. Rozhodně si zapíšu další přednášky s ním.
prof. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D. [31-170], Úvod do evoluční biologie [MB170P55, přednáška]
Jako u etologie, chvílemi trochu zmatené. Celkově bych tomuto předmětu vytkla, že nás rozvrháři nedali do VG, protože třeba čtvrtina lidí seděla pravidelně na schodech, což si nemyslím, že je dobré.
Měl bych jistou výhradu, která vynikne zvláště v kontrastu s docentem Flégrem. Proč není jako on pan doktor schopen připravit obdobně kvalitní podklady? (Čímž nutně nemyslím tu obrovskou knihu.) Stačily by nějaké prezentace na netu. Potom je totiž u zkoušky odpověď typu "To si myslí Flégr, s tím já nesouhlasím", řekněme, nepřijatelná... Ale jinak to s ním nebylo špatné.
Záleží na náladě. Na prvním ústním termínu jsem byla cca 4,5 minuty. Otázka zněla koncepce druhu, jmenovala jsem monofyletický, polyfyletický, biologický, typologický, nominalistický. Pak jsem řekla, že už nevím. Nevíte? tak se uvidíme příště. Co jsem měla říct, nevím dodnes.
A to prý, když jsem "učitel", tak bych měla klasifikační otázky zvládat.
Doktor Frynta sice přednášel spíš z hlavy a archaických "blán", na kterých dál než ze třetí řady nelze rozeznat moc podrobností :o) , nicméně všechno je obsaženo v knize Evoluční biologie, takže studijní materiály jsou bez komplikací. Kromě toho je Dr. Frynta užasným komplementem Doc. Flegra - neuvěřitelné přednášky, které stojí za to si poslechnout.
Po jasně strukturovaných přednáškách pana Flegra byla tato část docela studená sprcha. Byly nám pouze promítnuty ručně psané folie, ale jen někdy a jen jako "pomůcka pro přednášejícího" a ze zadních řad stejně nebyly čitelné. Myslím, že zrovna v této části, kde je hodně různých rozdělení (např. typy speciací) a výčtů (např. různé náhledy na to, co je to druh), by se osnova docela hodila. Jinak přednášená témata byla taky velmi zajímavá, i pro molekulárního biologa :)
Nevím proč, ale na přednáškách docenta Frynty z evoluční biologie jsem neustále usínal, vnímat se to nedalo, uspávalo to, prostě nuda a pak jsem tam radši vůbec nechodil. Ale přitom přednášky z etologie a sociobilogie v jeho podání jsou naprosto fantastické. Nějak si ten paradox neumím úplně vysvětlit.
Dobrá přednáška v podání obou vyučujících. Jediný problém je "Flégrovský typ zkoušky" - prezentace s otázkami, přečtěte si zadání a teď - 5 vteřin na zaškrtnutí odpovědi v archu. Je to značně stresující způsob, navíc člověk znění otázky ne vždycky pochopí. Pak je taky třeba vyznat se v zápisových arších na odpovědi.... Osobně dávám přednost ústnímu zkoušení.
Mám to jen z doslechu, ale doneslo se mi, že pan Frynta vyhazoval od zkoušky mezi dveřmi, podle obličeje, pohlaví a celkové nálady vůbec. Jen studijní erudovanost tam jaksi byla zastoupena pouze minoritně.
Musím ocenit způsob, kterým pan docent Frynta přednáší a vypráví. Podle některých komentářů se zdá, že pár let zpátky nebýval moc dobrým přednášejícím--musím říct, že alespoň v současnosti mi přijde jeho styl poutavý a vlastně ani nijak zmatečný.
