|
|
Připomínky k výuce (Oba semestry)
Při výběru garanta předmětu se zobrazují připomínky jak k němu, tak ke všem vyučujícím daného předmětu. Při výběru vyučujícího, který garantem není, se zobrazují připomínky vztažené pouze k němu.
| doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D. [41-KFJL], Nejstarší francouzská literatura [ON2306017, přednáška] |
| Student zakázal zobrazování osobních údajů, 08.02.2014, 2. Ročník, Učitelství pro střední školy, navazující magisterské |
| Obecné hodnocení: moc jsem nečekal, moc jsem nezískal. Středověká literatura je velmi zajímavá, ale chtělo by to trošku zpřehlednit výklad.
Jedna zásadní věc: dr. Ebert-Zeminová kombinuje literárně-historický výklad s výkladem, řekněme, literárně-teoretickým. Domnívám se, že by bylo přínosnější a zejména přehlednější držet se pouze literárně-historického výkladu s případným teoretickým obohacením v závěru kurzu. Přijde mi zbytečné, navíc v omezeném čase 45 minut, komplikovat výklad děl, o nichž studenti pramálo ví, z doby, o níž slyšeli naposledy na střední škole. Další věc: místo odpadlých přednášek a seminářů dr. Ebert-Zeminová zadává písemnou práci, která ovšem poctivému studentovi zabere několikrát více času než čtyřiceti pěti minutová přednáška nebo přečtení relevantní kapitoly v relevantní literatuře, což by bylo asi rozumnější a férovější řešení - student přece nemůže za to, že přednáška odpadne. Výklad: určitě nebudu prvním ani posledním studentem, který poznamená, že výklad paní doktorky je mnohdy obtížně sledovatelný, protože v něm místo jednoduché syntaxe, repetice a prostého avšak efektivního lexika charakteristického pro mluvený projev nalézáme spíše triády obskurních synonym, jež by slova znalému o tématu jistě prozradily něco víc, ale která ve spojení s přerušovaným proudem slov způsobují, že se ve výkladu člověk nezřídkakdy ztratí, protože si už nevzpomíná, kdy že slyšel podmět věty hlavní. Možná by bylo efektivnější vydat přednášky v psané podobě nebo je začít nahrávat. Dalším způsob vidím v zadávání četby literárně-historické literatury před přednáškou a rozvíjení jejího obsahu během přednášky nebo diskuse. Literatura: domnívám se, že by vyučující měli připisovat k jednotlivým položkám povinné a doporučené literatury své vlastní komentáře, v nichž by ve zkratce uvedli, čím je daná publikace užitečná nebo dokonce v čem vyniká a co v ní stojí za přečtení. Snad by to i více motivovalo studenty k tomu, aby s materiály pracovali. |
| Student zakázal zobrazování osobních údajů, 20.02.2015, 2. Ročník, Učitelství pro střední školy, navazující magisterské |
| Jako student posledního ročníku pedagogické fakulty jsem postrádal spojitost vyučovaného předmětu s učitelskou praxí, které bych od povinných kurzů očekával. Výsledkem je, že přestože předmět doplňuje obecnou informovanost mne jako humanitně zaměřeného člověka, nedochází k růstu mé osobnosti učitelské, a proto kurz hodnotím jako málo přínosný. |
| Student zakázal zobrazování osobních údajů, 17.02.2017, 2. Ročník, Učitelství pro střední školy, navazující magisterské |
| Způsob, jakým paní docentka Ébert-Zeminová pojala výuku předmětu Nejstarší francouzská literatura hodnotím velmi pozitivně. Přednášky byly zajímavé a ve většině případů jasné a přehledné. Požadavky pro splnění předmětu mi přišly adekvátní a velmi kladně hodnotím zejména možnost psát commentaire composé doma a také svobodný výběr výchozího textu. |