Při výběru garanta předmětu se zobrazují připomínky jak k němu, tak ke všem vyučujícím daného předmětu. Při výběru vyučujícího, který garantem není, se zobrazují připomínky vztažené pouze k němu.
doc. Mgr. Pavel Růžička, Ph.D. [32-KA], Úvod do teorie kategorií [NMAG336, cvičení]
Cvičící věnoval přípravě hodiny minimální množsví času. Úlohy za domácí úkol byly obodované měsíc po termínu odevzdání. V hodinách bylo vidět, že množství jeho pozornosti tomu, co právě dělá, je pod úrovní toho, kdy ta hodina má studentům ještě šanci něco nabídnout.
doc. Mgr. Jan Šaroch, Ph.D. [32-KA], Úvod do teorie kategorií [NMAG336, přednáška]
Jáchym Mierva, 08.07.2024, 3. Ročník, Obecná matematika, bakalářské
Pan docent Šaroch přednášel velice hezky, srozumitelně a nadšeně. Soustředil se na to, abychom si vybudovali správnou intuici, ale zároveň relativně precizně prováděl složité důkazy. Jednodušší důkazy často přenechával jako cvičení, což je v teorii kategorií správný přístup - nejléme se totiž člověk naučí nový jazyk tím, že v něm komunikuje. Oceňuji, že neopomínal vždy uvádět i topologické příklady, na nichž jsem mohl já jako analýzník lépe pochopit uváděné pojmy než na algebraických příkladech.
Uvítal bych, kdyby během náročných důkazů více kreslil diagramy na tabuli. Často to vypadalo, že si diagramy představuje, jenže my do jeho představ nevidíme. Během učení na zkoušku jsem přišel na to, že nejlepší je nakreslit si jeden velký diagram a v průběhu důkazu do něj doplňovat všechny objekty (a morfismy, funktory atd.), které si označí. Jedině tak se v tom dá udržet pořádek.
Teorie kategorií je zajímavé téma. Poskytuje přehled nad různými oblastmi matematiky. Na druhou stranu mi přijde, že jako taková moc praktické využití nemá. Že je to spíš o příslušném způsobu uvažování, co člověku v dalším studiu pomůže. Proto mi připadá dost nešťastné, že naprostá většina výuky probíhá stylem "vyučující něco říká, student si to zapisuje". Za mě by bylo úplně v pořádku, kdybych si z této úvodní přednášky odnesl menší arsenál definic a vět. Co bych byl rád, kdyby mi tento předmět dal místo toho je schopnost nad touto teorií samostatně uvažovat. Proto bych byl rád, kdyby byla větší část (ideálně 2/3 stráveného času) předmětu tvořena individuálním odvozováním jednodušších tvrzení a i občasnou ilustrací na aplikacích.
Implementaci bych si představoval tak, že přednáška bude mít dotaci jen 90 minut týdně. Po každé přednášce bude zvřejněna sada úloh, které využívají definic a tvrzení uvedených na přednášce. Koncipované tak, aby nad každou z nich strávil průměrný student typicky půl hodiny až hodinu, dohromady tak 5 hodin. Jejich vypracování ideálně na čistě dobrovolné bázi. U zkoušky by se testovala nejen znalost vět, ale i schopnost podobné příklady řešit. Cvičení (90 minut týdně) by byla primárně konzultace k těmto domácím úkolům.
Připomínka k předmětu, Úvod do teorie kategorií [NMAG336, přednáška]
Jáchym Mierva, 08.07.2024, 3. Ročník, Obecná matematika, bakalářské
Nádherný předmět. Je to jako vylézt na horu a rozlížet se po matematické krajině pod sebou, hledaje myšlenky opakující se ve zdánlivě nesouvisejících oblastech. A následně z ptačího pohledu zkoumat onu horu :D
Teorie kategorií je charakteristická extrémní mírou abstrakce. Chce to hodně odvahy a mentální gymnastiky, a především se člověk nesmí ptát, k čemu je to vlastně dobré. Od jiných oblastí matematiky se teorie kategorií značně odlišuje - je přínosné ji vnímat jako nový jazyk, ve kterém může matematik přemýšlet a tím si uvědomit souvislosti, které jsou běžně ukryté v moři detailů.
Teorie kategorií je zajímavé téma. Poskytuje přehled nad různými oblastmi matematiky. Na druhou stranu mi přijde, že jako taková moc praktické využití nemá. Že je to spíš o příslušném způsobu uvažování, co člověku v dalším studiu pomůže. Proto mi připadá dost nešťastné, že naprostá většina výuky probíhá stylem "vyučující něco říká, student si to zapisuje". Za mě by bylo úplně v pořádku, kdybych si z této úvodní přednášky odnesl menší arsenál definic a vět. Co bych byl rád, kdyby mi tento předmět dal místo toho je schopnost nad touto teorií samostatně uvažovat. Proto bych byl rád, kdyby byla větší část (ideálně 2/3 stráveného času) předmětu tvořena individuálním odvozováním jednodušších tvrzení a i občasnou ilustrací na aplikacích.
Implementaci bych si představoval tak, že přednáška bude mít dotaci jen 90 minut týdně. Po každé přednášce bude zvřejněna sada úloh, které využívají definic a tvrzení uvedených na přednášce. Koncipované tak, aby nad každou z nich strávil průměrný student typicky půl hodiny až hodinu, dohromady tak 5 hodin. Jejich vypracování ideálně na čistě dobrovolné bázi. U zkoušky by se testovala nejen znalost vět, ale i schopnost podobné příklady řešit. Cvičení (90 minut týdně) by byla primárně konzultace k těmto domácím úkolům.
